Slavný knihtiskař
31. 8. 1546 se v Praze narodil Daniel Adam z Veleslavína, český humanista, knihtiskař, organizátor literárního života v Čechách a překladatel. Zpočátku působil jako profesor historie. Po sňatku s dcerou knihtiskaře Jiřího Melantricha z Aventina se věnoval tiskařské práci a jako jeden z prvních dokonce tiskl noty.

Lorecký ze Lkouše
24. 8. 1571 zavraždili poddaní z dnešní malé obce Šamonice u Písku, údajně pro nelidský nátlak, svého pána, Ludvíka Loreckého ze Lkouše, a jeho dva malé syny. Rodina rytířů Loreckých ze Lkouše odvozovala svůj původ od Vršovce Lorka, který poskvrnil svou památku zavražděním knížete Břetislava II. roku 1100.

Geniální mistr šerosvitu
15. 7. 1606 se narodil jeden z nejlepších malířů a grafi ků západního umění, mistr šerosvitu Rembrandt Harmenszoon van Rijn. Tento geniální umělec se prý v Amsterdamu osobně stýkal s Janem Amosem Komenským. Jak ukázaly poslední výzkumy, Rembrandtův obraz Starý muž je ve skutečnosti portrétem slavného „učitele národů“.

Nejslavnější loupežník
20. 8. 1796 se v Pokraticích u Litoměřic narodil Václav Babinský, legendami opředený zločinec, který bral bohatým i chudým. Přepadal statky na samotách, obíral pocestné a šermoval přitom dvěma banditkami. Nakonec byl vězněn na Špilberku, kde se dal na cestu dobra − neodložil růženec a svědomitě ošetřoval nemocné.

Autor vlasteneckých románů
23. 8. 1851 se v Hronově, v rodině drobného živnostníka, narodil český prozaik, dramatik a tvůrce historického románu Alois Jirásek. Jeho dílo je rozděleno do časového rozmezí od dob mystických až do 19. století. Zabývá se především dobou husitskou, pobělohorskou a národním obrozením. Oblíbený spisovatel zemřel 12. března 1930 v Praze.

Co by kamenem dohodil
23. 7. 1871 byl v habsburské monarchii zaveden metrický systém měr a vah, ačkoliv vědci ve Francii navrhli a vypočítali základní délkovou míru už v roce 1790. Byla to jedna desetimiliontina zemského kvadrantu neboli jeden metr. Přijetím metrického systému se upustilo od dříve používaných měr (lokty, stopy, palce).

Spiknutí v Zákupech
8. 7. 1876 se na zámku v Zákupech u České Lípy setkali ruský car Alexandr II. Nikolajevič a císař František Josef I. Výsledkem byla dohoda o společném postupu ohledně protitureckého povstání v Bosně a Hercegovině, které začalo roku 1875. Mezinárodní konfl ikt (tzv. východní krize) byl ukončen berlínským kongresem v roce 1878.

Země stokrát pokoušená
8. 7. 1891 se v Dobříni u Roudnice narodil básník Josef Hora: „Země, země, stokrát pokoušená, kolikrát vídala jsi cizí ruce z věna tvého lidu cáry rvát! Stokrát k slunci rozkvetla jsi zas. Modrou legendou jsi kvetla, země, nad mým rodným krajem prostřed Čech. Hora Říp se skláněla tam ke mně, jako matčin prs a sladký vzdech…“

Praha má tramvaj
18. 7. 1891 uvedl český vynálezce František Křižík do provozu první elektrickou městskou dráhu – tramvaj na Letné. Do té doby v Praze jezdila od roku 1875 pouze koněspřežná tramvaj. Dráha měla hlavně zkušební a propagační účel a byla postavena u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891.

Vzhůru na Petřín!
20. 8. 1891 se v Praze u příležitosti Jubilejní zemské výstavy slavnostně otevřela i rozhledna Petřín. Postavit ji nechal Klub českých turistů, jehož členové se o dva roky dříve nadchli v Paříži Eiff elovou věží a chtěli ji trumfnout. To se jim podařilo − Petřín je i s terénem o 17 metrů vyšší než jeho francouzská předchůdkyně.

První dáma jazzu
12. 7. 1926 spatřila světlo světa budoucí první dáma české jazzové scény Vlasta Průchová. Ve své více než půl století trvající kariéře vystupovala s řadou špičkových muzikantů. Nazpívala duety s Karlem Hálou, Milanem Chladilem i s mladým Karlem Gottem. Poté, co její syn, hudebník Jan Hammer, odešel v roce 1968 do emigrace, nesměla už dál účinkovat.

Návrat volyňských Čechů
10. 7. 1946 byla v Moskvě podepsána dohoda
o opci a vzájemném přesídlení mezi ČSR a SSSR, na jejímž základě mohly desetitisíce příslušníků české menšiny, žijící ve Volyňské gubernii, odejít do své původní vlasti. První transport z Volyně přijel začátkem února 1947, reemigrace skončila o tři měsíce později.

Neprojdou
11. 7. 1951 schválilo Národní shromáždění zákon o ochraně státních hranic. Spolu s ním bylo vydáno nařízení ministerstva národní bezpečnosti o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraně. Hradbu komunistického Československa nepokořilo přes 170 osob, a i na straně drsných ochránců hranic došlo k mnoha ztrátám na životech.

Gentleman swingové éry
2. 8. 1966 zemřel R. A. Dvorský. Ve fi lmech z 30. let nelze přehlédnout štíhlého elegána ve fraku, který za doprovodu své kapely Melody Boys zpívá swingové hity. Na repertoáru měl kromě swingu i tango a jazz. Jeho orchestr byl proslulý tím, že většina členů ovládala několik hudebních nástrojů, i proto často nahrával filmovou hudbu.

Zajímavosti z D1
12. 7. 1971 byl otevřen první dálniční úsek D1 mezi Prahou a Mirošovicemi. Výstavba byla zahájena v roce 1967 a navazovala na předválečné projekty. Dnes se po 370kilometrové D1 prohání denně v průměru 35 000 vozidel. Letos v květnu byla na 96. kilometru uvedena do provozu první veřejná dobíjecí stanice pro elektromobily.

Po úrazu vítězem
30. 7. 1971 přeplaval František Venclovský jako první Čech kanál La Manche. Původně byl atletem a v padesátých letech patřil ke špičce československých zápasníků. Po těžkém úrazu krční páteře se ale musel s tímto sportem rozloučit. Venclovský se naštěstí nevzdal a začal se věnovat otužování a dálkovému plavání.

Smutné Zlaté piesky
28. 7. 1976 se na bratislavském jezeře Zlaté piesky odehrála největší letecká katastrofa ČSA. Letadlu IL 18 na lince z Prahy do Bratislavy při přistávacím manévru selhaly dva motory. I přes snahu posádky o bezpečné přistání se neovladatelné letadlo zřítilo do jezera. Ze sedmdesáti devíti osob na palubě se zachránily čtyři.

Náhodně herečkou
4. 8. 1976 zemřela herečka Věra Ferbasová, často přezdívaná „komik v sukních“. Na popud Vlasty Buriana zaskočila ze svého místa sekretářky v divadelním představení za nemocnou herečku. Na jevišti začala hrát pravidelně a zanedlouho si jí všimli filmaři. Účinkovala v mnoha fi lmech, z nichž posledním byla komedie Jáchyme, hoď ho do stroje!

Ladislav Pešek
13. 7. 1986 zemřel herec Ladislav Pešek, který byl členem Národního divadla v Praze celých 50 let. Patřil k oblíbeným nejen divadelním, ale i fi lmovým a televizním hercům. Největší popularitu mu pravděpodobně přinesly role Ády Čuřila a Vojtěcha Kulíka ve studentských fi lmech Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše.

Společně za socialismus
1. 7. 1991 byla rozpuštěna Varšavská smlouva − vojenský pakt evropských zemí tzv. východního bloku, který vznikl 14. května 1955. Cílem Varšavské smlouvy byla spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu a také vytvoření protipólu k severoatlantickému paktu (NATO).

Pomáhat a chránit
15. 7. 1991 vznikla ze složek Sboru národní bezpečnosti Policie ČR, příslušníci SNB se stali policisty. Policie je od té doby ozbrojeným bezpečnostním sborem ČR a řídí ji i nadále ministerstvo vnitra. Později vzniklo policejní prezidium a nové složky – např. cizinecká policie. A také se zrodilo motto „Pomáhat a chránit“.

Největší z dirigentů
11. 8. 1996 zemřel český dirigent Rafael Kubelík (narodil se 29. 6. 1914). Proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů (Dvořák, Janáček, Martinů ad.). Již ve svých 20 letech poprvé řídil Českou fi lharmonii. Po únorovém puči v roce 1948 emigroval. Ve světě se vypracoval na jednoho z největších dirigentů své doby.

Otec literatury faktu
26. 7. 2006 zemřel slovenský historik Vojtěch Zamarovský. Naše literatura tak přišla nejen o skvělého spisovatele a překladatele, ale hlavně o zakladatele žánru literatury faktu v Československu. Ve svém rozsáhlém díle se věnoval nejstarším obdobím lidské historie a zabýval se popularizací starověkých civilizací a mýtů.

Devátá planeta už není
24. 8. 2006 přišla naše sluneční soustava o devátou planetu, poté co bylo Pluto na astronomickém kongresu v Praze vyškrtnuto ze seznamu planet. Stalo se tak v důsledku přijetí nové defi nice planety, podle níž bylo Pluto zařazeno do nově vznikající skupiny plutoidů. Bývalá devátá planeta byla objevena 18. února 1930.