1. 3. 1622 (395 let)
Císař Ferdinand II. Habsburský zabavil Univerzitě Karlově privilegia a nekatoličtí mistři ji museli opustit. 14. 11. 1622 byla univerzita odevzdána jezuitům, kteří byli za stavovského povstání z Prahy vypovězeni, roku 1620 se však vrátili a převzali univerzitu do svých rukou.

1. 3.1897 (120 let)
Narodil se Antonín Lhoták, sochař a medailér. Po vypuknutí 1. světové války byl odveden na italskou frontu. Mezi jeho nejpodstatnější díla patří plakety a pamětní desky známých osobností, například Boženy Němcové. V letech 1940–1947 byl členem uměleckého spolku Myslbek.

2. 3. 1902 (115 let)
Pražská osada Vršovice byla povýšena na město a poté v listopadu t. r. získala městský znak. Vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče a její název je poprvé zmiňován roku 1088 v zakládací listině vyšehradské kapituly. V průběhu času byla vlastněna mj. i řádem německých rytířů.

3. 3. 1367 (650 let)
V Praze byla velká povodeň, která dosahovala až na práh kostela sv. Mikuláše a na Starém Městě pražském se lidé plavili na loďkách. Povodeň způsobila nemalé škody a hned druhý měsíc přišly na obyvatele Prahy velké těžkosti a nemoci. Další rok postihla město náhlá morová epidemie.

4. 3. 1917 (100 let)
V Praze se narodil Arnošt Kafka, swingový zpěvák a skladatel. Působil v několika orchestrech, hrál na bicí a zpíval. Vystudovaný právník strávil část války v koncentračních táborech. Později vystupoval jako hudební komik v lázeňských městech u nás i v zahraničí. Zemřel 2. 5. 1994.

5. 3. 1847 (170 let)
Protirobotní hnutí zasáhlo bílovecké a šenovské panství. V obou případech došlo k uklidnění po zásahu vojska. Rolníci odpírali robotovat a i v další řadě moravských měst docházelo k hladovým demonstracím a bouřím. Situace byla způsobena hospodářskou krizí a dlouholetou neúrodou.

7. 3. 1912 (105 let)
První seskok padákem z letadla uskutečnil v Missouri (USA) parašutista kapitán Albert Berry. Vyskočil z výšky 457 m (1 500 stop) a přistál u Jeff erson Barracks. Pilotem dvouplošníku byl Tony Jannus. Padák měl v průměru 11 metrů a otevřel se až po pádu zhruba 152 metrů.

10. 3. 1422 (595 let)
Odvetou za popravu husitského radikálního vůdce Jana Želivského (9. 3. 1422) plenila a rabovala v Praze městská chudina a lumpenproletariát. Vtrhli na radnici, kde našli mrtvé tělo. Jeho sťatou hlavu poté nosili po městě. Spolu s Želivským bylo popraveno dalších devět stoupenců.

11. 3. 1872 (145 let)
V Kosmonosích se narodil český kněz a teolog Gustav Adolf Procházka. Spoluzakladatel a patriarcha Církve československé husitské byl původně římskokatolickým knězem. Měl však blízko k ideám české reformace. Závěr jeho působení byl poznamenán nacistickou okupací. Zemřel 9. 2. 1942.

12. 3. 1272 (745 let)
100 let po dostavbě byl povodní pobořen Juditin most v Praze. Řád křižovníků neměl dostatek prostředků na jeho opravy, a tak král Přemysl Otakar II. vydal privilegium na konání sbírek po kostelích. Součástí opravy mostu byla i pokračující stavba křižovnického kostela s klášterem a věží.

14. nebo 25. 3. 1427 (590 let)
Poblíž rakouského města Zwettl (Světlá) se odehrála bitva mezi husity vedenými Prokopem Holým a vojskem rakouského vévody Albrechta Habsburského. Skončila drtivou porážkou rakouského vojska a byla prvním zahraničním vítězstvím českých oddílů v rámci husitských válek.

13. 3. 1862 (155 let)
V Praze byl založen Svatobor, spolek k podpoře českých spisovatelů a jejich rodin. Vznikl na základě žádosti skupiny význačných osobností v čele s Františkem Palackým. Činný byl do r. 1970, obnoven v r. 1990. V současnosti je jeho hlavním posláním správa vyšehradského Slavína.

13. 3. 1077 (940 let)
V Čechách počaly velké mlhy, trvaly 35 dnů. Na čtyři kroky nebylo vidět a pocházel z nich neobyčejný a nesnesitelný smrad, který lidé těžce nesli. Lidé měli také potkávat různé obludy a příšery. Na sv. Jana začal v zemi mor a trval až do sv. Martina. Třetina obyvatel zemřela.

13. 3. 2007 (10 let)
Byla založena Evropská rada pro výzkum (ERC) jako vůbec první evropská organizace pro podporu projektů, které mají ambici výrazně ovlivnit daný vědecký obor. Dosud bylo podpořeno téměř 7 000 vedoucích výzkumných pracovníků a 40 000 členů týmů. Šest účastníků získalo Nobelovu cenu.

14. 3.1912 (105 let)
Narodil se Josef Šandera. Roku 1939 uniká před gestapem do Francie, zde je přidělen k československé zahraniční armádě, o rok později je evakuován do Anglie. Při zatýkání gestapem se pokusí o sebevraždu. V nemocnici pak umírá na následky infekce, kterou si do rány úmyslně zanesl.

15. 3. 1907 (110 let)
Ve Finsku jako v první evropské zemi byly do parlamentu zvoleny ženy. Parlament vznikl v r. 1906, kdy začalo platit všeobecné hlasovací právo. Má 200 členů a noví zástupci vždy sedí na zadních místech a postupně se přemisťují do předních řad. Používaným jazykem je fi nština i švédština.

20. 3. 1937 (80 let)
V Praze se narodil se Emil Sirotek, český kameraman a fotograf. Absolvoval Státní grafi ckou školu a poté pracoval v Barrandovských ateliérech. Spolupracoval také s Laternou magikou. Mezi nejznámější fi lmy patří Páni kluci, Rumburak, Jak svět přichází o básníky. Zemřel 1. 10. 1999.

24. 3. 1997 (20 let)
Český film Kolja režiséra Jana Svěráka získal americkou filmovou cenu Oscar za nejlepší neanglicky mluvený fi lm. Natočený byl v roce 1996 a v České republice ho vidělo přes milion diváků. Byl uveden ve 40 zemích světa a mimo jiné získal i šest Českých lvů a cenu Zlatý globus.

27. 3. 1877 (140 let)
Pod Kozákovem se narodil sochař a glyptik Josef Drahoňovský. Působil jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Věnoval se moderní užité plastice a měl i vlastní sochařskou dílnu. Od r. 1918 se intenzivně věnoval řezání skla a drahokamů a získal evropský věhlas.

28. 3. 1897 (120 let)
V Líšnici u Milevska se narodil jeden z nejvýznamnějších sochařů 20. století Břetislav Benda. Byl žákem J. V. Myslbeka. Tvořil především bronzové a mramorové sochy s motivem zvláště ženského těla ve stylu novoklasicismu. Věnoval se i sociálnímu umění. Zemřel 19. 8. 1983 v Praze