říjen 897 (1120 let)
Moravané se v průběhu roku 897 znovu pokusili ovládnout Čechy. Moravané měli v pohraničních bojích navrch, proto se Češi rozhodli poslat své posly do Řezna s žádostí o pomoc. Císař jí jim následně slíbil a zdržoval se celý podzim v blízkosti českých hranic, aby svým
novým spojencům mohl rychle přispěchat na pomoc.

říjen 1212 (805 let)
Za pomoci Přemysla Otakara I. byl „římský protikrál“ Ota Brunšvický poražen vojskem Fridrichovým. Defi nitivně byl Ota odstraněn z možnosti působit na českou politiku po porážce u Bouvines (27. července 1214).

říjen 1347 (670 let)
Karlovo mocné vojsko zamířilo přes Domažlice k bavorskému pomezí, aby se střetlo s císařem Ludvíkem IV. Ten však byl 14. října postižen mrtvicí na lovu medvěda. Karel se tak stal nejen formálně, ale i fakticky pánem evropského křesťanstva.

říjen 1462 (555 let)
Vídeňané spolu s vojskem Albrechta VI. oblehli císaře Fridricha III. Císař žádal Jiřího z Poděbrad o pomoc a ten této žádosti vyhověl. Vojenským zásahem Jiřího z Poděbrad (jednotce velel Zdeněk ze Šternberka) byl císař osvobozen. Císař projevil českému králi vděk, potvrdil kladské hrabství a Jiřího mladší syny Jindřicha a Hynka jmenoval říšskými knížaty.

říjen 1902 (115 let)
Volby do morav ského zemského sněmu proběhly ještě podle starého volebního řádu. Výrazně posílili němečtí nacionalisté. Celkem na sněmu zasedalo 98 volených poslanců a 2 virilisté. V této podobě moravský zemský sněm s drobnými úpravami existoval až do roku 1905, kdy došlo k tzv. Moravskému paktu.

říjen 1912 (105 let)
Začal spor o smysl českých dějin – v časopise Čas byly uveřejněny kritické články proti Gollově historické škole. Na tuto polemiku odpověděl J. Pekař kritikou Masarykova nábožensky humanitního pojetí českých dějin. Sporu se účastnila jak starší, tak mladší generace historiků a filozofů.

5. 10. 1547 (470 let)
Byl obnoven svatojakubský mandát proti jednotě bratrské. Sbory v Mladé Boleslavi, Litomyšli a další byly násilně uzavřeny, stoupenci byli vypovězeni ze země. Biskup Jan Augusta byl zatčen a uvězněn na Křivoklátě. Středisko jednoty bratrské se přesunulo na Moravu.

12. 10. 1492 (525 let)
Kryštof Kolumbus přistál u ostrova, kterému dal jméno „San Salvador“. Ačkoliv šlo o Bahamy, Kolumbus se domníval, že přistál v Indii. Proto zdejší obyvatele nazval Indové (odtud Indiáni). Téhož roku objevil pobřeží Kuby, Haiti a další ostrovy.

12. 10. 1882 (135 let)
Ministr Alois Pražák vydal výnos, jímž nařizoval soudcům ve Slezsku – v Opavě, Klimkovicích, Bílovci, Vítkově a Těšíně – přijímat podání také v češtině (v Těšíně i v polštině). Tomu předcházelo několik kroků ke zrovnoprávnění češtiny a němčiny v Čechách i na Moravě.

13. 10. 1307 (710 let)
Na rozkaz francouzského krále Filipa IV. Sličného začalo rozsáhlé zatýkání templářů v celé Francii. Jako důvod jejich zatýkání uvedl, že mu templáři údajně odmítli přispět na jeho válečné výlohy. Zatčení templáři strávili téměř rok ve vězení a nakonec králi vinu přiznali.

15. 10. 1972 (45 let)
V tento den vyjela v Praze naposledy trolejbusová linka č. 51, která od roku 1969 jezdila po trase z Bělocerkevské ulice, kolem Orionky, dále přes náměstí Míru, Karlovo nám. a přes Hřebenka na Strahov. Ke konci svého provozu jezdila na zkrácené trati ze Strahova k Orionce.

17. 10. 1937 (80 let)
V Teplicích došlo k zinscenovanému incidentu poslance Sudetendeutche Partei a bývalého knihkupce z Lokte nad Ohří Karla Hermana Franka s policií, při němž Frank bezdůvodně napadl a zranil tři policisty. Německá diplomacie využila incidentu k propagandistické kampani proti ČSR.

19. 10. 1747 (270 let)
Univerzita Karlova vydala nový studijní a zkušební řád, který vysokoškolské studium více přizpůsobil potřebám tehdejšího života. Filozofi cká studia zkrátil na dva roky, zavedl výuku fyziky, botaniky a chemie. Každoročně se organizovaly promoce a začaly se vydávat vysokoškolské učebnice.

20. 10. 1827 (190 let)
Byla založena První česká vzájemná pojišťovna, která zpočátku nabízela pouze pojištění proti požáru. Později, v druhé polovině 19. století, si již získala silné postavení na trhu a nyní je jednou z předních pojišťoven na našem území, a to pod názvem Česká pojišťovna.

22. 10. 1797 (220 let)
André-Jacques Garnerin – vynálezce parašutismu. Svůj první seskok uskutečnil s hedvábným padákem 22. října 1797 z balonů nad Parc Monceau v Paříži. Po seskoku z 900metrové výšky přistál bez zranění. Jeho žena Jeanne Geneviève byla první ženou, která kdy seskočila padákem.

24. 10. 1517 (500 let)
V Českém království panovaly rozbroje mezi šlechtou a městy. K jednomu stolu je svedla Svatováclavská smlouva, která měla situaci narovnat. Šlechta přiznala zástupcům měst právo třetího hlasu na zemských sněmech a města udělila šlechtě právo na vaření piva a další hospodářské činnosti.

27. 10. 1992 (25 let)
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky muselo respektovat usnesení České národní rady a Národní rady Slovenské republiky o návrhu zákona o zániku České a Slovenské Federativní Republiky, které vešlo v platnost 31. 12. 1992.

28. 10. 1017 (1000 let)
Narodil se Jindřich III., zvaný Černý, který měl v plánu ovládnout Itálii, kde preferoval diplomatické jednání před vojenskými zásahy. Avšak v zemích východních sousedů říše, v Čechách, Uhrách a Polsku neváhal zasáhnout vojensky, neboť cítil příslušnost vůči vnitřním poměrům.

28. 10. 1942 (75 let)
Exilová vláda Československa byla uznána Spojenými státy americkými. Společně s tehdejším prezidentem E. Benešem zabezpečili mezinárodně právní obnovu Československa v předmnichovských hranicích. Vládě však nebylo umožněno, aby se vrátila ve své funkci na osvobozené území.

31. 10. 1967 (50 let)
Studenti ze strahovských kolejí uspořádali spontánní demonstraci proti neustálému vypínání proudu na kolejích, čímž byli odříznuti nejen od světla, ale také od topení. Do ulic vyrazili se svíčkami a hlásali hesla jako např. „Chceme světlo“. Akci násilně ukončila VB. Několik desítek studentů bylo zraněno.