1. 3. 1785 (235 let)
V pražském Klementinu byla naměřena teplota –27,6 °C, vůbec nejnižší teplota během měření v období
1775–2019. Naopak zatím nejvyšší teplota byla zaznamenána 27. 7. 1983, kdy rtuť teploměru vystoupala na 37,8 °C. Nejnižší teplota určená pozemním měřením byla –89,2 °C v Antarktidě.

1. 3. 1835 (185 let)
Kníže Oettingen-Wallerstein založil na Zbraslavi první českou řemeslnickou školu. Neměla znaky dnešní školy, pořádala jen krátkodobé akce pro zdokonalování řemeslné dovednosti, osvědčila se, a tak byly v následujícím roce vytvořeny podobné školy na Křivoklátě a v Krásné Lípě.

3. 3. 1850 (170 let)
Česko-rakouský chemik Zdenko Hans Skraup se narodil 3. 3. 1850 v Praze († 10. 9. 1910). Byl synovcem Františka Škroupa, autora české hymny. Věnoval se chemii, objevil reakci zvanou Skraupova syntéza, první syntézu chinolinu. Jeho syn Siegfried Skraup byl také chemik.

4. 3. 1515 (505 let)
Celé město Most lehlo popelem. Obrovský požár si vyžádal množství obětí. Příčina byla přitom banální. Jedna žena cosi smažila a oheň se pokoušela hasit olejem. Díky požáru však začal vznikat kostel Nanebevzetí Panny Marie (1517), proslulý svým stěhováním o 841 m v roce 1975.

5. 3. 1560 (460 let)
Velký požár skoro zničil celou Litomyšl. „Okolo hodiny osmnácté Litomyšl město téměř všecko vyhořelo.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 204) Požár vypukl ve sladovně a velmi rychle se šířil. Přes velké materiální škody si vyžádal jen 4 mrtvé.
8. 3. 1895 (125 let)
Český podnikatel a síťkař Vavřín Krčil se narodil 8. 3. 1895 v Aspangu († 17. 10. 1968). Síťovat se naučil od své matky v jedenácti letech a síťkováním se živil celý život. Vynalezl tašku síťovku. Jeho žena Marie se věnovala nejen síťkování, sbírala lidové tkaniny na Horácku.

8. 3. 1950 (70 let)
Krasobruslařka Ája Vrzáňová (1931–2015) se podruhé stává mistryní světa v krasobruslení v Londýně. První titul mistryně světa získala o rok dříve v Paříži. V roce 1950 byla i mistryní Evropy (Oslo). V témže roce získala i zlatou medaili na Mistrovství Československa v Ostravě.

10. 3. 1265 (755 let)
„Z poručení a jménem Přemysla Ottagara II., krále českého, vymezeno a vyměřeno … místo k klášteru budějovickému, prvé nežli se město Nových Budějovic stavěti začalo. Budějovický klášter, sličná stavba gotická.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 222)

11. 3. 1500 (520 let)
Český sněm přijal Vladislavské zřízení zemské, první obdobu české ústavy. Autorem a tvůrcem ducha zákona byl odpůrce politického vzestupu městského stavu, královský prokurátor Albrecht Rendl z Oušavy. Zřízení významně omezilo královskou moc. Obsahuje 554 článků. Zrušeno bylo 1627.

12. 3. 1895 (125 let)
Český světoběžník, spisovatel a bojovník proti nacismu Otakar Batlička se narodil 12. 3. 1895 v Praze († 13. 2. 1942). V mládí cestoval a zážitky převedl do autobiografických dobrodružných povídek. Po okupaci a vzniku protektorátu se zapojil coby radioamatér do odboje.
12. 3. 1915 (105 let)
Prozaik, publicista, scenárista a překladatel Jiří Mucha se narodil 12. 3. 1915 v Praze († 5. 4. 1991). Byl synem malíře Alfonse Muchy. Studoval medicínu v Praze a Paříži, dále i dějiny umění a orientalistiku. Jeho nemanželská dcera Jarmila zdědila výtvarné nadání po svém dědovi.

13. 3. 1855 (165 let)
František Josef I. zrušil trestnici na hradě Špilberku v Brně a její prostory se na dalších sto let změnily na vojenská kasárna. Civilní věznice byla na Špilberku zřízena z rozhodnutí císaře Josefa II. roku 1783. Jedním ze známých vězňů byl legendární loupežník Václav Babinský.

13. 3. 1950 (70 let)
Naštvané hokejové mužstvo ČSR se sešlo v restauraci U Herdíků poté, co jim komunistický režim nedovolil odcestovat na Mistrovství světa v Londýně k obhajobě zlata. Začalo se nadávat na komunisty, a tak šel celý tým do vazby. Jedenáct hráčů bylo odsouzeno za vlastizradu a špionáž.

14. 3. 1420 (600 let)
„Jan Krása, příjmím Věnečník, měštěnín Nového Města pražského, v městě Vratislavi, … proti upálení Mistra Jana z Husince mluvil, na smrt ortelován, … z rozkazu císaře Zigmunda koňmi po městě smýkán a upálen.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 239)

16. 3. 1880 (140 let)
Československý generál Eduard Kadlec se narodil 16. 3. 1880 v Ústí nad Labem († 19. 8. 1961). Byl jedním z velitelů československých legií v Rusku. Zúčastnil se vítězných bitev u Bachmače a velké bitvy o Murino na transsibiřské magistrále. Komunisty byl degradován na vojína.
17. 3. 1910 (110 let)
Architekt Jiří Štursa se narodil 17. 3. 1910 v Praze († 6. 2. 1995). S Karlem Janů postavil v letech 1938–1939 Volmanovu vilu v Čelákovicích, která je považována za jednu z nejvýznamnějších staveb českého funkcionalismu. V letech 1952–1954 byl děkanem Fakulty architektury ČVUT.

17. 3. 1950 (70 let)
Předsednictvo ÚV KSČ schválilo nezákonný plán ministra Alexeje Čepičky na likvidaci ženských řeholí a jejich klášterů pod krycím názvem Akce Ř. Obdobou byla předešlá Akce K k likvidaci mužských klášterů a řeholních řádů. Součástí akce bylo zabavování církevního majetku.

24. 3. 1950 (70 let)
Největší hromadný letecký útěk v dějinách Československa. Skupina pilotů ČSA při koordinovaném útěku za železnou oponu unesla tři obsazená letadla do Erdingu u Mnichova v tehdejším západním Německu. Protagonisty byli bývalí letci RAF v druhé světové válce. Nikdo nebyl zraněn.

26. 3. 1905 (115 let)
Duchovní Štěpán Trochta se narodil 26. 3. 1905 ve Francově Lhotě († 6. 4. 1974). Byl jedním ze zakladatelů české provincie salesiánů a 17. biskup litoměřický (1947–1974). Za druhé světové války byl vězněn v koncentračních táborech, po válce komunisty. Amnestován byl roku 1960.

30. 3. 1895 (125 let)
Zakladatel moderní české neurologie Kamil Henner se narodil 30. 3. 1895 v Praze († 27. 8. 1967). Jeho největší přínos byl v léčbě epilepsie a roztroušené sklerózy. Vydal na 500 vědeckých prací, včetně učebnice neurologie. Byl bratrem spisovatelky a novinářky Marie Pujmanové.

1535 (485 let) Vilém z Rožmberka
* 10. 3. 1535
† 31. 8. 1592
český šlechtic, politik, představitel českých stavů

1770 (250 let) Šebestián Hněvkovský
* 19. 3. 1770
† 7. 6. 1847
český národní buditel a básník

1810 (210 let) Antonín Vincenc Šlechta
* 14. 3. 1810
† 2. 1. 1886
český lékař, zakladatel Lázní Sedmihorky

1815 (205 let) Josef Walter
* 27. 3. 1815
† 16. 6. 1890
český pedagog, autor učebnic, čítanek a knih pro mládež

1815 (205 let) František Hajniš
* 31. 3. 1815
† 27. 12. 1885
český básník a humorista

1820 (200 let) Vincenc Dominik Bíba
* 25. 3. 1820
† 2. 6. 1906
český pedagog, tvůrce metodiky pro základní školy

1865 (155 let) Františka Kyselková
* 27. 3. 1865
† 23. 7. 1951
moravská etnografka, sběratelka lidových písní

1895 (125 let) Karel Koželuh
* 7. 3. 1895
† 27. 4. 1950
český reprezentant v tenise a ledním hokeji

1900 (120 let) Jiří Wolker
* 29. 3. 1900
† 3. 1. 1924
český básník, představitel tzv. proletářské poezie

1915 (105 let) František Ferda
* 31. 3. 1915
† 7. 7. 1991
český kněz a známý šumavský léčitel

1920 (100 let) Ludvík Kundera
* 22. 3. 1920
† 17. 8. 2010
český básník, dramatik a prozaik

1930 (90 let) Aťka Janoušková
* 16. 3. 1930
† 7. 3. 2019
česká herečka, dabérka a zpěvačka