1770 (250 let)
Angličanem Josephem Priestleyem byla vynalezena mazací guma. Šlo o kaučukovou gumu dováženou z Jižní Ameriky. V roce 1858 bylo patentováno její připojení na konci tužky. J. Priestley vynalezl i sodovku a jako amatérský chemik objevil kyslík, dusík a řadu jiných prvků a sloučenin.
1800 (220 let)
Alessandro Volta sestavil první elektrickou baterii. Správně vysvětlil Galvaniho objev, který pitval žabí stehýnka a zpozoroval jejich záškuby. Volta to vysvětlil vznikem elektrického napětí mezi dvěma kovy. Sestavil článek z měděné a zinkové elektrody ponořené do roztoku kyseliny sírové.
1865 (155 let)
Gregor Johann Mendel publikoval své poznatky o rostlinných hybridech, dnes známé Mendelovy zákony dědičnosti. Tyto zákony jsou dvojí, fenotypové a genotypové. Věnoval se křížení hrachu a sledování potomstva. Položil základy genetiky a jako jeden z prvních použil biostatistické metody.
1. 10. 1620 (400 let)
Císařští agenti navázali tajné kontakty s generálem Mansfeldem, jenž pobýval v Plzni. Za finanční příslib zradil české povstání a uzavřel příměří. Císařské vojsko si zajistilo týl a zahájilo přímý útok na Prahu. U Rakovníka se stavovské vojsko snažilo zastavit jeho pochod, ale bezúspěšně.
1. 10. 1830 (190 let)
Na schwarzenberském statku Bzí, dnes místní části Dolního Bukovska v jižních Čechách, byly prováděny pokusy s hnojením kostní moučkou. Karel von Ehrenberg zřídil stoupu na mletí kostí a konal pokusy s hnojením k ovsu a ječmenu. Doporučoval 7 q kostní moučky na 1 ha.
1. 10. 1860 (160 let)
Nakladatelství Ignáce Leopolda Kobera vydalo I. svazek první české encyklopedie – Riegrova slovníku naučného. Tento rozsáhlý slovník o 11 svazcích má kolem 80 000 hesel. Vycházel v letech 1860 až 1874. Od 3. svazku byl spolu s F. L. Riegrem redaktorem lexikograf Jakub Malý.
2. 10. 1945 (75 let)
Byl ustaven Národní soud k souzení zrádců a kolaborantů. Mimořádné soudní orgány byly ustaveny v Praze a Bratislavě a měly být před ně postaveni státní prezident, členové protektorátních vlád, členové ústředního vedení Vlajky, členové Kuratoria pro výchovu mládeže a další.
3. 10. 1430 (590 let)
Z Chebu jsou vyhnáni všichni Židé. Ve městě pobývali zřejmě již ve 13. století. V souvislosti s vlnou moru v Evropě proběhl v Chebu pogrom, jemuž padla za oběť většina místních Židů. Židé se do Chebu záhy vrátili, místní komunita však už nikdy nedosáhla svého dřívějšího významu.
6. 10. 1355 (665 let)
Karel IV. vydal listinu, v níž odvolal platnost zemského zákoníku pro odpor šlechty, později nazvaného Maiestas Carolina. Zákoník měl posílit královskou ústřední moc. Návrh byl vypracován samotným císařem ve spolupráci s kancléřem Janem ze Středy. Karlův pokus odmítl generální sněm.
6. 10. 1355 (665 let)
V roce 1353 získal Karel IV. 24 panství v Horní Falci od rýnského falckraběte Ruprechta jako náhradu za jeho dluhy. K nim připojil další území a celek roku 1355 včlenil zvláštní listinou do Českého království. V roce 1373 postoupil velkou část Wittelsbachům výměnou za Braniborsko.
10. 10. 1520 (500 let)
Na sjezdu v Praze byl obnoven branný svaz královských měst. Spojená městská vojska zahájila tažení proti zemským škůdcům a loupežným rytířům, kteří narušovali obchod a ohrožovali majetek měst a měšťanů. V čele svazu 29 královských měst z roku 1502 byla pražská města.
10. 10. 1780 (240 let)
„První kámen pevnosti blíž Litoměřic položil císař Josef II., rozkázav, aby na památku jeho paní máteře ta pevnost Město Tereziánské sloulo. Pak i druhá pevnost, Plesy, nedaleko Králova Hradce stavěti se začala.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, str. 868)
12. 10. 1720 (300 let)
Český sněm schválil za nízké účasti stavů pragmatickou sankci. Císař přijel kvůli tomu v červenci do Prahy. 17. října byla pragmatická sankce přijata na Moravě a 21. října byla schválena slezským sněmem. Do konce roku 1722 byla uznána všemi zeměmi rakouské monarchie.
16. 10. 1310 (710 let)
Vznikla nejstarší zachovaná městská kniha Starého Města pražského, nejstarší kniha statut a jiných pamětihodností. Nejstarší zachovaná kniha Nového Města je z roku 1377, nejstarší kniha města Hradčan z roku 1350 a nejstarší kniha Malé Strany pochází teprve z roku 1403.
17. 10. 1425 (595 let)
V poli u Vršovic u Prahy byl sjednán smír mezi táborským a sirotčím svazem na jedné straně a Prahou na straně druhé, což umožnilo zorganizovat novou společnou výpravu na Moravu pod vedením husitského hejtmana Zikmunda Korybutoviče, knížete litevského a českého zemského správce.
21. 10. 1260 (760 let)
Papež Alexandr vydal listinu, v níž odmítl práva nemanželských dětí Přemysla Otakara II. na český trůn, zejména tří jeho dětí s půvabnou Anežkou z Kuenringu. Původně ovšem prohlásil v listinách ze 6. a 7. 10. , že nemanželský původ jeho dětí nebrání dosahování světských hodností.
24. 10. 1945 (75 let)
Prezident E. Beneš podepsal dekrety č. 100–104 o znárodnění dolů, bank, pojišťoven, hutí a závodů nad 500 zaměstnanců, někde i nad 150 zaměstnanců (zejména potravinářského a lehkého průmyslu). Ve znárodněných podnicích pracovalo 62 % všech zaměstnanců v průmyslových odvětvích.
24. 10. 1945 (75 let)
ČSR se stala zakládajícím členem OSN. OSN se vyvinula z koalice států bojujících proti fašismu ve druhé světové válce. Deklarace těchto států byla podepsána již v roce 1942. Byla založena Chartou Spojených národů. Nabytím její platnosti zahájila OSN oficiálně svou činnost.
25. 10. 1940 (80 let)
Byla podepsána československo-britská dohoda o československé branné moci, která kromě postavení a organizace československých vojenských jednotek ve Velké Británii upravovala také způsob jejich financování. 1. 11. 1940 byl např. zřízen Československý pěší prapor 11 – Východní.
28. 10. 1955 (65 let)
Proběhla premiéra obnovené hry Voskovce a Wericha Caesar. Místo předválečného Mussoliniho hra zaútočila na Stalina. Předválečný Caesar měl 190 repríz, přepracovaný více než 300. Úspěch Caesara byl velký a přispěl k uzavření divadla.
1290 (730 let) Anna Přemyslovna
* 15. 10. 1290
† 3. 9. 1313
česká královna
1315 (705 let) „domácí válka“
26. 10. 1315
vedla krále Jana Lucemburského k uvěznění Jindřicha z Lipé na Tejřově
1435 (585 let) Jan Rokycana
21. 10. 1435
zvolen pražským arcibiskupem katolíků a kališníků
1765 (255 let) Jakub Jan Ryba
* 26. 10. 1765
† 8. 4. 1815
český skladatel, autor České mše vánoční
1765 (255 let) Jan Šimon Václav Thám
* 26. 10. 1765
† okolo 1816
český básník, herec a režisér
1815 (205 let) biedermeier 1815
jako klasicistní směr se prosazuje v městském prostředí
1820 (200 let) Bedřich Peška
* 25. 10. 1820
† 15. 6. 1904
český básník, přeložil bajky Jeana de La Fontaine
1860 (160 let) František Xaver Svoboda
* 25. 10. 1860
† 25. 5. 1943
český básník a dramatik
1870 (150 let) Jan Čermák
* 7. 10. 1870
† 6. 3. 1959
český pilot a průkopník letectví
1900 (120 let) Jaroslav Moravec
* 1. 10. 1900
† 31. 10. 1974
český knihkupec, zakladatel nakladatelství Toužimský& Moravec
1905 (115 let) Josef Harry Jelínek
* 14. 10. 1905
† 1982
český nakladatel, podvodník a kolaborant
1905 (115 let) Emil Hoff
* 26. 10. 1905
† 28. 10. 1944
český spisovatel naučné literatury pro mládež
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.