5. 4. 1897 (125 let)
Byla vydána nová Badeniho jazyková nařízení (třetí varianta) pro Čechy (pro Moravu 22. dubna, pro Slezsko nebyla vydána), jimiž se potvrzovala platnost dosavadních Stremayrových nařízení (1880), a navíc se zaváděla čeština v určitých případech i jako tzv. vnitřní úřední jazyk.

6. 4. 1782 (240 let)
Císařským nařízením bylo přikázáno rozprodat ve veřejné dražbě zbytky rudolfinských sbírek Pražského hradu. Alchymistická zařízení z této doby věnoval císař pražské univerzitě. Šlo o tzv. josefínskou dražbu a z dějinného pohledu jde o epilog rudolfinských sbírek.

7. 4. 1527 (495 let)
Ferdinand I. byl na zemském sněmu v Brně přijat za markraběte a pána země s odvoláním na dědičná práva Anny Jagellonské. Současně Ferdinand potvrdil Moravanům všechna privilegia a svobody Moravského markrabství. Podobně byl přijat i stavy slezskými a lužickými.

8. 4. 1252 (770 let)
Po předchozím zasnoubení (11. 2.) se konal sňatek Přemysla Otakara II. (tehdy devatenáctiletého) s mnohem starší (snad již padesátiletou) Markétou Babenberskou. Nerovným sňatkem posílil Přemysl své nároky na babenberské dědictví (typický středověký „sňatek z rozumu a vypočítavosti“).

9. 4. 1582 (440 let)
Na Pražském hradě se poprvé konal obřad „mytí nohou“. Na hrad přišlo 13 žebráků, při slavnostní večeři je obsluhovala šlechta, sám král Ferdinand I. Habsburský jim naléval víno a poté každému z nich umyl pravou nohu jako Kristus při poslední večeři Páně.

14. 4. 1467 (555 let)
Na shromáždění nejvýznamnějších osob všech stavů ve staroměstském Králově dvoře se král Jiří z Poděbrad veřejně odvolal k obecnímu církevnímu koncilu proti rozhodnutí papeže Pavla II. z 23. 12. 1466, jímž byl prohlášen za kacíře, zbaven trůnu a byla proti němu vyhlášena křížová výprava.

14. 4. 1777 (245 let)
Český varhaník a hudební skladatel Jan Nepomuk Vocet, psán také Giovanni Wocet či Wozet, se narodil 14. 4. 1777 († 28. 1. 1843). Vynikal jako skladatel chrámové hudby. Jeho skladby byly přístupné posluchačům a proveditelné i v menších kostelích. Dochovalo se jich velké množství.

15. 4. 1632 (390 let)
Císařským patentem byl Albrecht z Valdštejna pověřen rozsáhlými pravomocemi. V té době měl připravené vojsko o 27 pěších a 27 jízdních regimentech, tj. okolo 40 tisíc mužů. Albrecht z Valdštejna byl opět generalissimem (nejvyšším z generálů, zodpovídajícím se pouze panovníkovi).

17. 4. 1802 (220 let)
Český malíř a kreslíř Vincenc Morstadt se narodil 17. 4. 1802 († 19. 2. 1875). Byl především krajinář, vedutista. Zachycoval hlavně významné stavby, ulice a veřejná prostranství, které rád zaplňoval žánrovými figurkami měšťanů, řemeslníků či kupců.

18. 4. 1477 (545 let)
Vladislav Jagellonský potvrdil Starému Městu polepšený městský znak, který mu udělil římský císař Fridrich III. (9. 6. 1475). Gotická podoba se stříbrnými zdmi je vyobrazena na Staroměstské mostecké věži. Polepšení spočívalo v získání zlatých zdí. Ozbrojená paže přibyla až v 17. století.

19. 4 1927 (95 let)
Osvobozené divadlo, které vzniklo 8. února 1926, uvedlo první hru Jiřího Voskovce a Jana Wericha Vest pocket revue. Premiéra proběhla ve dvoraně Umělecké besedy na Malé Straně. Premiéra měla být současně i derniérou, ale pro velký úspěch u publika i části kritiky měla přes 200 repríz.

19. 4. 1932 (90 let)
Skončila mostecká stávka severočeských horníků, největší stávka na evropském kontinentě v době světové hospodářské krize. Začala jako protestní stávka proti propouštění horníků na dole Humboldt 23. 3. 1932. Stávky se účastnilo několik tisíc horníků z 31 dolů.

22. 4. 1467 (555 let)
Po marných pokusech odvrátit válečný konflikt vypověděl Jiří z Poděbrad odbojníkům válku. V Čechách vypukly boje mezi králem a jednotou zelenohorskou (vzájemné obléhání hradů, tvrzí a měst). V létě se podařilo Jiřímu zdolat odboj. Občanská válka skončila příměřím.

22. 4. 1947 (75 let)
Cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund vyjeli s Tatrou 87 od Aeroklubu v Praze na výpravu přes Afriku do Jižní Ameriky. Autem jako první na světě pokořili Núbijskou poušť. Československý rozhlas odvysílal z jejich cest více než 700 reportáží a vzniklo několik knih.

22. 4. 1957 (65 let)
Proběhlo první losování loterijní hry Sportka. Jedna sázka stála 3 koruny a maximální výhra byla 40 000 Kčs. Každé ze 49 čísel neslo až do 70. let název jednoho sportu, proto také název Sportka. Inspirací byla hra z roku 1955 z Porýní­‑Vestfálska na principu tahu 6 čísel ze 49.

23. 4. 1632 (390 let)
Albrecht z Valdštejna odjel s celým dvorem ze Znojma do Čech s cílem vyhnat Sasy ze země. Arnimova armáda o síle 10 000 mužů byla proti Valdštejnovým regimentům bezmocná. Valdštejn však s rozhodujícím útokem váhal a nabízel Sasům separátní mír. Ti však mír odmítli.

26. 4. 1917 (105 let)
V Prostějově proběhla hladová demonstrace zhruba 8 000 konfekčních dělníků a dělnic, při níž přivolané vojsko zabilo střelbou 23 lidí a dalších téměř 40 bylo zraněno. Město bylo v následujících dnech obsazeno vojskem a 112 účastníků demonstrace bylo zatčeno a vyslýcháno.

27. 4. 1452 (570 let)
„Stalo se památné svolení českých stavův k ustanovení Jiřího z Poděbrad za správce království, začínající se slovy: My páni rytíři, zemané i města, vyzdvihli jsme a svolili i mocí zápisu a vůle společné…“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 398)

28. 4. 1867 (155 let)
České korunovační klenoty se vrátily trvale do Prahy z Vídně, kam byly odvezeny za prusko­‑rakouské války. Klenoty se stěhovaly několikrát, ač si Karel IV. přál, aby byly natrvalo uloženy v Praze. Ukořistit je chtěl král Zikmund i Fridrich Falcký. Několikrát cestovaly i do Vídně.

29. 4. 1622 (400 let)
„Arcibiskup pražský Jan Lohelius vyhlásil zákaz papeže Řehoře XV. Jímž zrušeno bylo privilegium přijímání pod obojí způsobou, udělené druhdy Piem IV. r. 1564. Naprosto a na všecky časy odňat jím národu českému kalich Páně.“ (Kalendář hist. národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 403)

1537 (485 let) Eva z Rožmberka
* 12. 4. 1537
† srpen 1591
česká šlechtična z poslední generace rodu Rožmberků

1657 (365 let) Leopold I.
2. 4. 1657
ve Vídni zemřel český král, císař Ferdinand III., vlády se ujal Leopold I.

1702 (320 let) Karel Maxmilián z Ditrichštejna
* 28. 4. 1702
† 24. 10. 1784
šlechtic a filantrop kulturních a náboženských staveb Mikulovska

1817 (205 let) František Ringhoffer II.
* 28. 4. 1817 Praha
† 23. 3. 1873
podnikatel, starosta Smíchova, poslanec Českého zemského sněmu

1847 (175 let) Jan Pištěk
* 17. 4. 1847
† 5. 4. 1907
český herec, operní pěvec, otec herce Theodora, děd výtvarníka Theodora

1882 (140 let) Jaroslav Benda
* 27. 4. 1882
† 12. 1. 1970
český malíř, grafik, pedagog, autor poštovních známek a plakátů

1892 (130 let) Jaroslav Kvapil
* 21. 4. 1892
† 18. 2. 1958
český hudební skladatel, dirigent, pedagog a klavírista

1897 (125 let) Rudolf Hrušínský nejstarší
* 14. 4. 1897
† 15. 3. 1956
český herec, divadelní režisér (Rudolf Böhm), otec Rudolfa Hrušínského

1912 (110 let) Jiřina Štěpničková
* 3. 4. 1912
† 5. 9. 1985
česká divadelní a filmová herečka, matka herce Jiřího Štěpničky

1922 (100 let) Stella Zázvorková
* 14. 4. 1922
† 18. 5. 2005
česká filmová a divadelní herečka

1937 (85 let) Letiště Praha­‑Ruzyně
5. 4. 1937
otevření letiště budovaného 1933–1937, od 2012 Letiště Václava Havla Praha

1962 (60 let) Radomír Šimůnek
* 8. 4. 1962
† 10. 8. 2010
československý, později český cyklokrosař, 4x mistr světa, 7x mistr republiky