Září 892 (1130 let)
Východofranský král a římský císař Arnulf Korutanský vyslal posly k bulharskému „králi“ Vladimírovi s žádostí, aby nebyla dávána Moravanům možnost nakupovat sůl v sedmihradských dolech. Arnulf vedl dlouhá léta boje s Velkomoravskou říší, kterou se pokoušel si podrobit.

Září 1307 (715 let)
Vojsko římského krále Albrechta I. Habsburského vtrhlo přes Chebsko do Čech. Vojsko jeho syna Fridricha I. Sličného mu od moravské Jemnice přispěchalo na pomoc. Oba se spojili a oblehli Kutnou Horu a Kolín. Města se však ubránila a rakouská vojska ustoupila ke Znojmu.

Září 1457 (565 let)
Příjezd krále Ladislava do Prahy z Vídně, kam uprchl z Uher, neboť tam se schylovalo ke vzpouře. V Králově dvoře na Starém Městě pražském probíhaly přípravy na svatbu s francouzskou princeznou Magdalénou (1436–1484 zde bydleli postupně Zikmund, Ladislav, Jiří Poděbradský i Vladislav II. Jagellonský).

Polovina září 1732 (290 let)
Na opočenském panství hraběte Rudolfa Josefa I. Colloreda se zrodilo protikatolické lidové hnutí. Nekatolíci žádali svobodu vyznání. S pomocí vojska bylo hnutí potlačeno, třicet dva účastníků bylo odsouzeno k nuceným pracím a tělesným trestům.

1. 9. 1452 (570 let)
Jiří z Poděbrad se rychlým manévrem a bez boje zmocnil Tábora, což znamenalo konečný zánik táborství neboli tzv. Táborské republiky. Táborští se vzdali sedmnáctitisícovému vojsku, uznali Jiřího z Poděbrad zemským správcem a zavázali se mu věrností. Město nebylo vydrancováno.

2. 9. 1602 (420 let)
Zvláštním císařským nařízením se zakazovala činnost českobratrských sborů. Na statcích krále a některých katolických šlechticů bylo přikázáno poddaným přestoupit ke katolictví. Zvlášť aktivně se choval Jaroslav Bořita z Martinic, který nařídil poddaným přijmout svátost oltářní pod způsobou chleba.

2. 9. 1912 (110 let)
Byl zahájen provoz na první trati Slezských zemských drah, jednalo se o trať z Polské Ostravy (dnes Slezská Ostrava) do Michálkovic. Další trať téhož roku byla z Karviné do Fryštátu, 1913 z Karviné do Nového Bohumína, Orlové a Kopaniny, 1914 z Nového Bohumína do Hrušova.

7. 9. 1902 (120 let)
Zahájení provozu na železniční trati Telč–Slavonice, první úsek z Kostelce u Jihlavy do Telče byl zprovozněn již v roce 1898. Pokračování do Rakouska bylo otevřeno v roce 1903. Celá trať měla 90 km. Od roku 1945 trať končí ve Slavonicích. Na rakouské straně je dnes cyklostezka.

8. 9. 1967 (55 let)
V Praze byla zahájena stavba dálnice Praha–Bratislava, dálnice D1. Základní kilometrovník 0,000, jehož poklepáním byla stavba zahájena, se dnes nachází ve středním dělicím pásu dálnice za křížením s ulicí Pod Chodovem. Po rozdělení Československa se trasování D1 změnilo směrem na Ostravu.

12. 9. 1897 (125 let)
Pražský stavební podnikatel Václav Maria Havel se narodil 12. 9. 1897 († 22. 7. 1979). Příslušník vlivné velkoměšťanské a intelektuálské rodiny Havlových. Mimo jiné postavil vilovou čtvrť na Barrandově spolu s velkým společenským areálem Barrandovské terasy a studentské tábory Řadov a Kouty.

16. 9. 1817 (205 let)
„Nalezl Václav Hanka v klenuté místnosti věže kostela ve Dvoře Králové rukopis Královehradecký, zlomek básnického díla.“ Rozsáhlá sbírka staročeských básní na 12 pergamenových listech a 2 úzkých proužcích. (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 808)

17. 9. 1942 (80 let)
Z příkazu K. H. Franka byla zahájena Akce E (Emigranten). Bylo pozatýkáno několik set osob, jejichž nejbližší příbuzní uprchli do zahraničí a byli podezřelí, že vstoupili do zahraničních vojenských jednotek. Akce E pokračovala i v roce 1943, celkem bylo internováno na 3 500 osob.

18. 9. 1897 (125 let)
Kancelář městských elektrických podniků (předchůdce dnešního Dopravního podniku hl. m. Prahy) a Městská elektrická dráha Královských Vinohrad zahájily provoz elektrické tramvaje na okruhu dlouhém téměř 6 km se 17 stanicemi. 15. 12. 1897 byl vinohradský podnik začleněn do pražského.

20. 9. 1562 (460 let)
„Císař Maximilián II., císaře Ferdinanda prvorozený syn, korunován na království české v kostele sv. Víta na hradě pražském u přítomnosti pana otce svého.“ Byl korunován společně s chotí Marií Španělskou, svou sestřenicí. (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 818)

21. 9. 1852 (170 let)
Český učitel, spisovatel a překladatel František Josef Andrlík se narodil 21. 9. 1852 († 28. 11. 1939). Napsal a vydal 124 knih, z toho 84 knih pro mládež. Byl redaktorem časopisu Přítel mládeže v Hradci Králové. Řada textů byla inspirována jeho cestováním na Balkánském poloostrově.

21. 9. 1937 (85 let)
Státní pohřeb prezidenta Tomáše G. Masaryka se stal velkou manifestací zármutku, ale také víry v demokracii všech demokraticky cítících občanů státu bez ohledu na národnost. Masaryk zemřel v brzkých ranních hodinách 14. 9. 1937 ve věku 87 let. Pohřben je v Lánech.

27. 9. 1892 (130 let)
Na parníku Saale připlul do New Yorku český skladatel Antonín Dvořák. Pozvala jej na jaře 1891 americká milionářka Jeanette Thurberová, která mu nabídla jmenování ředitelem nově založené americké Národní konzervatoře. V jejím čele stál Dvořák od podzimu 1892 do jara 1895.

28. 9. 1322 (700 let)
Mezi Ludvíkem Bavorem a Fridrichem I. Sličným (Habsburským) se uskutečnila rozhodující bitva u Mühldorfu o královský titul v římské říši. Silný oddíl Čechů v čele s králem Janem Lucemburským přispěl k vítězství Bavorů. Za tuto pomoc dostal český král 4. 11. 1322 v zástavu Chebsko.

29. 9. 1622 (400 let)
Dekret kardinála Ditrichštejna vypovídal do dvou měsíců novokřtěnce z Moravy. Většina se jich uchýlila do Uher, zvláště na Slovensko. Z původních 30 tisíc členů jich zůstalo v zemi přibližně 5 tisíc – ti byli vypovězeni roku 1628. Opakovaně byl dekret vydán i v září následujícího roku.

30. 9. 1452 (570 let)
Byla vytištěna první kniha na světě. Německý knihtiskař Johannes Gutenberg vytiskl latinskou Bibli nákladem 180 kusů v Mohuči s dalšími nakladateli Johannem Fustem a Peterem Schöfferem. Jedná se o knihu vytištěnou pomocí knihtiskařského stroje. Dnes je známo 51 kopií.

1367 (655 let) 28. 9. 1367
vysvěcení kaple sv. Václava ve Vítu arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi

1597 (425 let) 16. 9. 1597
císař Rudolf II. povoluje stavbu  Zlatnické, dnes  Zlaté uličky na Pražském hradě

1822 (200 let) Jindřich Fügner
* 12. 9. 1822
† 15. 11. 1865
český tělocvikář, spoluzakladatel Tělocvičné jednoty Sokol

1832 (190 let) Miroslav Tyrš
* 17. 9. 1832
† 8. 8. 1884
český obrozenec, historik umění, pedagog, spoluzakladatel Tělocvičné jednoty Sokol

1867 (155 let) Petr Bezruč
* 15. 9. 1867
† 17. 2. 1958
vl. jm. Vladimír Vašek, slezský básník píšící česky, autor sbírky Slezské písně

1907 (115 let) František Filipovský
* 23. 9. 1907
† 26. 10. 1993
český divadelní a filmový herec, dabér, při zahájení vysílání ČsT roku 1953  první herec

1917 (105 let) Leopold Šrom
* 8. 9. 1917
† 11. 10. 1968
český stíhací pilot v britské RAF a u 1. čs. letecké divize v Sovětském svazu

1922 (100 let) Richard Husmann
* 4. 9. 1922
† 20. 8. 1987
český spisovatel, autor románu s auto­biogra­fickými prvky Nebeští jezdci

1932 (90 let) Josef Vobruba
* 6. 9. 1932
† 13. 8. 1982
český dirigent, hudební režisér a aranžér, po Karlu Krautgartnerovi kapelník TOČR

1937 (85 let) Pavel Bobek
* 16. 9. 1937
† 20. 11. 2013
český zpěvák country, rock--and-rollu a pop music, vystudovaný architekt

1937 (85 let) Tři vejce do skla
24. 9. 1937
premiéra českého filmu režiséra Martina Friče s Vlastou Burianem v hlavní roli

1962 (60 let) Baron Prášil
21. 9. 1962
premiéra nové adaptace českého filmu Karla Zemana, v hlavní roli Miloš Kopecký