Červen 1044 (980 let)
Jedno ze tří vojenských tažení Jindřicha III. do Uher (1017–1056), při němž rovněž „asistovalo“ české vojsko knížete Břetislava, který viděl novou příležitost k expanzi do sousedství českého státu. Zřejmě také proto vzbudily uherské výpravy v Čechách velký zájem.
1. 6. 1439 (585 let)
V polovině roku 1439 vypukla v Čechách morová epidemie, která si vyžádala na 50 tisíc lidských životů. První epidemie moru zasáhla naše území v roce 1349, poslední byla v letech 1713 až 1715. Nespočet českých náměstí i návsí obohatila díky epidemiím díla barokního sochařství.
1. 6. 1639 (385 let)
Do severovýchodních Čech vpadlo švédské vojsko. Švédové se pokusili proniknout i na Moravu, moravská zemská hotovost a studentská legie z Olomouce je však zastavily. Švédská vojska plenila i západní a jižní Čechy (Plzeňsko, Slánsko, Rakovnicko, Berounsko, Táborsko a Prácheňsko).
4. 6. 1976 (48 let)
Světoznámý terorista a zapálený komunista Iljič Ramírez Sánchez, zvaný Carlos alias Šakal, se pod ochranou StB účastnil schůzky arabských studentů, organizované v Praze Svazem iráckých studentů. Prahu navštívil minimálně desetkrát, nejčastěji v letech 1978–1986.
5. 6. 1469 (555 let)
Český sněm odmítl svévolnou olomouckou volbu Matyáše Korvína českým králem a na návrh Jiřího z Poděbrad uznal nástupnictví Vladislava Jagellonského, syna polského krále Kazimíra IV., s dodatkem, aby si Vladislav vzal za manželku Jiříkovu třináctiletou dceru Ludmilu.
8. 6. 1849 (175 let)
Podle lombardsko‑benátského vzoru bylo v rakouské monarchii zavedeno C. a k. četnictvo s funkcí státní bezpečnosti, dohlížející funkcí nad obecní policií a též funkcí asistenční a podpůrnou. Roku 1850 bylo vytvořeno 16 četnických pluků, č. 2 pro Čechy a č. 3 pro Moravu a Slezsko.
9. 6. 1939 (85 let)
Nacisté zatkli prvních 1 000 Čechů za zabití německého policisty. V říjnu proběhly masové protiokupační demonstrace u příležitosti výročí vzniku Československa a v listopadu byly uzavřeny české vysoké školy, načež bylo cca 1 200 vysokoškoláků deportováno do koncentračního tábora.
10. 6. 1619 (405 let)
Vojsko českých stavů bylo poraženo císařskou armádou v jedné z prvních bitev české fáze třicetileté války, v bitvě u Záblatí, čímž nastal obrat ve vývoji českého stavovského povstání. Jednalo se o přelomovou bitvu války, protože byla jedna z prvních, ve které stavové prohráli.
12. 6. 1869 (155 let)
Převodem závodů hraběte Valdštejna do vlastnictví Emila Škody vznikla firma Škoda. Hrabě Arnošt Valdštejn založil v Plzni pobočku své slévárny a strojírny v roce 1859. V roce 1869 továrnu odkoupil její hlavní inženýr Emil Škoda. Firma se stala akciovou společností v roce 1899.
13. 6. 1919 (105 let)
Z Českého olympijského výboru, který byl založen 18. 5. 1899, byl ustaven Československý olympijský výbor, jehož činnost byla zastavena mezi léty 1943–1945. 21. 12. 1992 byl transformován a obnoven původní název Český olympijský výbor. Jeho první předsedkyní byla Věra Čáslavská.
14. 6. 1894 (130 let)
Český letecký konstruktér Pavel Beneš se narodil 14. 6. 1894 v Praze († 31. 5. 1956). S Miroslavem Hajnem založili firmu Avia. První letadlo neslo označení Avia BH-1. Později působil jako hlavní konstruktér v ČKD‑Praga. Byl spoluzakladatelem Českého aviatického klubu.
14. 6. 1894 (130 let)
Důlní neštěstí postihlo doly Jindřicha Larisch‑Mönnicha. Jedná se o doposud největší důlní neštěstí v Ostravsko‑karvinském revíru. Výbuch zasáhl důl Františka. Při následném požáru v něm a v sousedních dolech Hlubina a Jan Karel, které byly v podzemí propojeny, zemřelo 235 osob.
15. 6. 1909 (115 let)
Zahájení tramvajové dopravy v Českých Budějovicích na trati spojující nádraží a Pražské předměstí. Trať z dnešního nám. Přemysla Otakara II. na Linecké předměstí byla zprovozněna až v roce 1910. Linky byly označené P a L, místními přezdívané Pomalu a Langsam (něm. pomalu).
19. 6. 1919 (105 let)
Inženýři a letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn zakládají společnost Avia jako společnost pro opravy a výrobu letadel. V současnosti firma vyrábí nákladní automobily a letecké vrtule. Výroba vozů byla převedena z Letňan do Přelouče, vrtule se vyrábějí v areálu Letov.
21. 6. 1689 (335 let)
Prahu zachvátil požár, při kterém shořelo 766 obytných domů, 6 kostelů a klášterů, novoměstské mlýny, pila a vodárna. Zemřelo asi 150 lidí. Traduje se, že ho založili francouzští agenti. Ač se tato teorie zřejmě nezakládá na skutečnosti, bývá označován jako „francouzský“ požár Prahy.
22. 6. 1439 (585 let)
Král Albrecht přenechal do odvolání měšťanům v Brně za jejich věrné služby zeměpanské mýto se všemi právy a zvyklostmi, a to za poplatek 40 kop grošů. Král tak ocenil, že Brno stálo na jeho straně v boji s kališnickou šlechtou a dalšími městy.
24. 6. 1434 (590 let)
Na začátek léta svolal zemský správce Aleš z Riesenburka do Prahy valný sněm českých a moravských stavů, tzv. svatojánský sněm, na němž bylo dohodnuto nabídnout císaři Zikmundovi českou korunu. Byla zřízena instituce krajských hejtmanů a v zemi bylo vyhlášeno roční příměří.
25. 6. 1609 (415 let)
České a slezské stavy uzavřely konfederaci, tj. dohodu o spojenectví a pomoci při ochraně náboženské svobody (včetně využití vojenské síly) mezi evangelickými stavy v Čechách a ve Slezsku. Toto spojenectví se stalo projevem solidarity stavovských obcí a evangelické opozice.
25. 6. 1764 (260 let)
Byl obnoven protireformační patent z 11. 9. 1749, který ustanovoval, že mečem na hrdle bude ztrestán, kdo by přechovával kazatele jiné víry nebo cizí emisaře, podnikal tajné schůzky náboženské nebo rozšiřoval kacířské knihy… rodičům, kteří nevykonávají své náboženské povinnosti, se odejmou jejich děti.
29. 6. 1899 (125 let)
V Plzni byl slavnostně zahájen provoz tramvají. Celá síť se skládala ze tří jednokolejných tratí (Bory – Lochotín, Skvrňany – Nepomucká třída a Náměstí – Plynárna). Vozovna s elektrárnou byly umístěny v bývalém cukrovaru v Cukrovarské ulici. Dnešní délka sítě je 21,7 km.
1869 (155 let) Josef Rössler‑Ořovský
* 30. 6. 1869
† 17. 1. 1933
český sportovec (zejména veslař) a schopný organizátor
1894 (130 let) Josef Balabán
* 4. 6. 1894
† 3. 10. 1941
československý voják, legionář a odbojář skupiny Tři králové
1899 (125 let) Ladislav Herbert Struna
* 27. 6. 1899
† 14. 2. 1980
český herec (80 českých hraných filmů) a malíř
1899 (125 let) František Tomášek
* 30. 6. 1899
† 4. 8. 1992
český katolický duchovní, arcibiskup pražský a primas český
1909 (115 let) Karel Höger
* 17. 6. 1909
† 4. 5. 1977
český filmový, divadelní a rozhlasový herec, pedagog a profesor FAMU
1914 (110 let) K. M. Walló
* 27. 6. 1914
† 1. 4. 1990
český režisér, scenárista a spisovatel
1914 (110 let) Sarajevský atentát
28. 6. 1914
na následníka trůnu Františka Ferdinanda d‘Este
1924 (100 let) Josef Bláha
* 8. 6. 1924
† 6. 12. 1994
český divadelní, filmový a televizní herec
1924 (100 let) Luděk Kopřiva
* 19. 6. 1924
† 2. 10. 2004
český herec, představitel drobných komických a satirických postav
1949 (75 let) Bořek Šípek
* 14. 6. 1949
† 13. 2. 2016
světoznámý český výtvarník, architekt a designér
1949 (75 let) Laďka Kozderková
* 26. 6. 1949
† 17. 11. 1986
česká muzikálová zpěvačka a herečka
1959 (65 let) Zuzana Navarová
* 18. 6. 1959
† 7. 12. 2004
česká zpěvačka, folková skladatelka a textařka
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.