Květen 1445 (580 let)
Sedlák Jakub si vystavěl chýši na poli u Stadic, které údajně oral bájný Přemysl Oráč, a prohlašoval, že je bohem vyvolený selský král. Zřídil si radu čtyř starců a získal i písaře, který vydával manifesty a listy. Po zásahu okolní šlechty byl internován v Roudnici a pak v Praze.

Květen 1655 (370 let)
Papež Alexandr VII. svou bulou odsouhlasil zřízení římskokatolické diecéze v Litoměřicích. Založena byla k 3. 7. 1655. Prvním biskupem byl jmenován Maxmilián Rudolf Schleinitz. Hlavní patronkou diecéze je od roku 2000 sv. Zdislava z Lemberka (svátek 30. května).

1. 5. 1605 (420 let)
Počátek vpádu vojsk sedmihradského knížete Štěpána Bočkaje na jihovýchodní Moravu. Vyzýval moravské stavy, aby se k němu přidaly v boji za náboženskou svobodu. Obrana země byla svěřena zemskému hejtmanovi Karlu z Lichtenštejna. Bočkajovci pronikali na Moravu až do července.

1. 5. 1880 (145 let)
Český malíř Herbert Masaryk se narodil 1. 5. 1880 ve Vídni († 15. 3. 1915). V jeho tvorbě převažují portrétní a krajinářská díla. Byl hokejovým průkopníkem a hrál za reprezentační družstvo Čech. V roce 1901 se zúčastnil prvního doloženého utkání v ledním hokeji v Praze.

1. 5. 1890 (135 let)
V Praze, Brně a na jiných místech se konaly oslavy u příležitosti 1. máje, který byl poprvé slaven jako Svátek práce. Svátek zavedla v roce 1889 II. ­internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu 1. 5. 1886. V Praze se prvně slavil na Střeleckém ostrově.

1. 5. 1945 (80 let)
Němci popravili v terezínské pevnosti 56 příslušníků českého odboje. Na příkaz K. H. Franka se konala v terezínské Malé pevnosti poslední poprava 51 vězňů. Mezi nimi byla skupina členů organizace Předvoj, protifašistické organizace komunisticky orientované mládeže.

4. 5. 1415 (610 let)
„Toho dne na concilium konstanském sessione 8. postupeno 45 artykulův Mistra Jana Wigleffa Engliše a on sám za kacíře odsouzen tak, aby tělo jeho a kosti jeho… vykopá­ny a z pohřbu církve vyvrženy byly.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 417)

4. 5. 1450 (575 let)
Město Dvůr Králové nad Labem vyhořelo, žháři byli upáleni. Město na horním toku Labe s první písemnou zmínkou o Dvoru (Curia, též Dvůr­‑Chvojno) z roku 1270 je dnes asi nejvíce známé díky zoologické zahradě s africkou safari. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

5. 5. 1945 (80 let)
Protektorátní ministr Emanuel Moravec odjíždí na schůzku s Karlem Hermannem Frankem, který ho vyzval, aby v rozhlase pronesl další ze svých projevů. Během cesty v Chotkově ulici došel benzin a řidič vystoupil. V tom okamžiku se Moravec v autě zastřelil svým revolverem.

7. 5. 1945 (80 let)
Z Liberce utekl říšský místodržitel Konrád Henlein veden snahou jednat s Američany. Nikdo s ním jednat nechtěl, a naopak se stal válečným zločincem. U Lokte byl zajat, vyslýchán a uvězněn v Plzni, kde si 10. 5. podřezal žíly sklem z brýlí. Pohřben byl v ne­označeném hrobě.

15. 5. 1440 (585 let)
„Ladislav, císaře Albrechta II. syn, nejsa ještě čtyř měsícův v stáří, korunován na království uherské. Po korunování matka jeho, královna Alžběta korunu tajně a chytře ukryla a do Rakous císaři Fridrichovi zavezla.“ (Kalend. hist. nár. českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 449)

16. 5. 1935 (90 let)
Československá vláda navázala diplomatické styky se SSSR a uzavřela spojeneckou smlouvu o pomoci v případě napadení. Předtím československá vláda 9. 6. 1934 uznala de iure Sovětský svaz. Československá zahraniční politika tak následovala svého hlavního spojence Francii.

18. 5. 1950 (75 let)
Národní shromáždění přijalo zákon omezující akademické svobody. Zákon o vysokých školách č. 58/1950 Sb. byl platný od června 1950 do května 1990. Byl legislativní normou, která programově usilovala o odstranění jakýchkoliv zbytků autonomie a korporátního charakteru vysokých škol.

19. 5. 1945 (80 let)
Byly vydány dekrety prezidenta republiky, které vyšly mimoparlamentní cestou, avšak měly platnost zákonů: 1. o zavádění národní správy na majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů č. 5/1945 Sb. a 2. o prohlášení o neplatnosti některých majetkoprávních jednání z doby okupace.

20. 5. 1525 (500 let)
Německá selská válka v sousedním Sasku zasáhla i Jáchymov, kde tisíce horníků zaplavily náměstí, zmocnily se radnice i Šlikova zámku nad městem. Povstání se rozšířilo i do dalších horních měst Slavkova a Krupky, k horníkům se připojili i sedláci ze širokého okolí.

23. 5. 1420 (605 let)
„Klášter Postoloprtský, jinak Apostolotum Portae (Brána apoštolů), od žateckých, lounských a slánských vypálen.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 473) Benediktinský klášter v Postoloprtech vznikl před rokem 1119, jeho zakladatel není znám.

23. 5. 1430 (595 let)
„Počal se sjezd chebský, jehož se účastnili vedle krále Zigmunda a Fridricha, markrabě braniborského, mnohá knížata i preláti z Němec a poslové koncilu basilejského.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 473)

27. 5. 1330 (695 let)
„Na den křesťanských Letnic, Král Jan Český, jsa v Landově, listem svým povolil a moc dal Pražanům, aby syny neposlušné, nezdárné a marnotratné města svého i jiných v Čechách… trestati mohli.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 487)

30. 5. 1515 (510 let)
„Byl sněm stavů království českého na hradě pražském, na nějž král Vladislav vyslal na svém místě kommissaře, Stanislava, biskupa olomouckého a Karla, kníže Minsterberské s plnou mocí.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 496)

30. 5. 1945 (80 let)
Začalo vysídlení Němců z Brna, někdy zvané Brněnský pochod smrti. K vysídlení brněnských žen, dětí a starých lidí došlo na základě usnesení Zemského národního výboru z 29. 5. 1945. Obětem pochodu je věnován památník nedaleko Pohořelic v místě hromadného hrobu.

1445 (580 let) Ladislav Pohrobek
1. 5. 1445
Ladislav Pohrobek byl přijat za uherského krále jako Ladislav VII.

1725 (300 let) František Antonín Nostic­‑Rieneck
* 17. 5. 1725
† 29. 9. 1794
český šlechtic, mecenáš, nejvyšší purkrabí Čes. království

1795 (230 let) Pavel Josef Šafařík
* 13. 5. 1795
† 26. 6. 1861
slovenský spisovatel, slavista a jazykovědec píšící česky

1820 (205 let) Josef Mánes
* 12. 5. 1820
† 9. 12. 1871
český malíř, zakladatel novodobého českého malířství

1845 (180 let) Jan Kušta
* 22. 5. 1845
† 1. 4. 1900
český geolog a paleontolog, vědec světového věhlasu

1880 (145 let) Jan Štursa
* 15. 5. 1880
† 2. 5. 1925
český sochař, zakladatel českého moderního sochařství

1890 (135 let) Josefa Pechlátová
* 5. 5. 1890
† 29. 9. 1974
česká filmová, televizní a rozhlasová herečka

1895 (130 let) Vlasta Koseová
* 21. 5. 1895
† 29. 9. 1973
česká spoluzakladatelka českého dívčího skautingu

1900 (125 let) Jan Jiří Rückl
* 12. 5. 1900
† 24. 8. 1938
český sklářský průmyslník, politik a publicista

1900 (125 let) Pierre de Lasenic
(Petr Pavel Kohout)
* 17. 05. 1900
† 23. 6. 1944
český nejvýraznější hermetista

1920 (105 let) Jan Wiener
* 26. 5. 1920
† 24. 11. 2010
český letec RAF, politický vězeň komunismu

1950 (75 let) Milan Kajkl
* 14. 5. 1950
† 18. 1. 2014
český hokejový obránce, olympijské stříbro 1976