1. 3. 1709 (310 let)
Český hudební skladatel a houslista Josef Antonín Gurecký se narodil 1. 3. 1709 v Přerově († 27. 3. 1769). Pocházel z hudebního rodu, který byl několik generací ve službách olomouckého biskupství. Byl oblíbeným hudebníkem evropských šlechticů. Komponoval v klasicistním stylu.

2. 3. 1889 (130 let)
Malíř portrétů koní, zvěře a loveckých zátiší a výjevů František Horník-Lánský se narodil 2. 3. 1889 v Čáslavi († 10. 1. 1955). V době nacistické okupace byl zapojen do protifašistického odboje. Je autorem jezdeckého portrétu prezidenta T. G. Masaryka na koni Hektorovi.

4. 3. 1289 (730 let)
Rudolf Habsburský potvrdil králi Václavu II. dříve zpochybňovanou hodnost kurfiřta a titul říšského nejvyššího číšníka. Další světští kurfiřti měli tituly nejvyššího stolníka (falckrabě rýnský), nejvyššího maršálka (vévoda saský) a nejvyššího komorníka (markrabě braniborský).
    
4. 3. 1349 (670 let)
Po smrti své první ženy Blanky z Valois se Karel IV. oženil s druhou manželkou Annou Falckou z rodu Wittelsbachů. Sňatkem s Annou připojil Karel IV. Horní Falc (Nové Čechy) k zemím Koruny české. Českou královnou byla Anna korunována 1. listopadu 1349 v Chrámu sv. Víta.

4. 3. 1919 (100 let)
Německé nacionalistické demonstrace v četných městech Československa (Teplice, Kadaň, Nový Jičín aj.), kdy při střetech s četnictvem a vojskem bylo zabito celkem 53 osob. Na začátku 20. let 20. století žilo v ČSR více než 13 milionů obyvatel, z toho přes 3 miliony Němců (23 %).
8. 3. 1779 (240 let)
Marie Terezie a pruský král Fridrich uzavřeli v Těšíně příměří. Mír těšínský, podle něhož se Marie Terezie zřekla lén Koruny české v Bavorsku a Horní Falci, byl dojednán 9. 5. 1779 a 13. 5. 1779, v den jejích narozenin, podepsán. Ukončil válku o bavorské dědictví.

9. 3. 1444 (575 let)
Podle Veleslavína zcela vyhořely na druhé postní pondělí roku 1444 Štítkovské mlýny pod Zderazem, které Pražané koupili od zderazských Křižovníků s červenou hvězdou. Zderaz byla zaniklá osada na území dnešního Nového Města v Praze, stávala na Břežské skále táhnoucí se až k Vltavě.

9. 3. 1839 (180 let)
Česká spisovatelka a sběratelka lidového umění Františka Stránecká se narodila 9. 3. 1839 ve Velkém Meziříčí († 27. 5. 1888). Byla známou sběratelkou moravských pohádek a folkloru. Její dílo je důležitým pramenem pro poznání západomoravského folkloru 19. století.

11. 3. 1124 (895 let)
Tělo Bořivoje II. bylo převezeno do Prahy a pochováno v Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, v kapli sv. Martina. Bořivoj II. zemřel 2. 2. 1124 v Uhrách. Českým knížetem byl v letech 1100–1107
a 1117–1120. Nástupcem byl do své smrti jeho mladší bratr Vladislav I. (1120–1125).

11. 3. 1509 (510 let)
V Praze se konala korunovace Ludvíka Jagellonského českým králem. Jeho otec ujistil české stavy, že vedlejší země (Morava, Lužice a Slezsko) zůstávají i nadále trvalou součástí Českého království. 21. 3. byl do zemských desek vložen závazek, jímž přiznal právo sněmu volit krále.

14. 3. 1844 (175 let)
Jan Machytka, český architekt druhé poloviny 19. století, se narodil 14. 3. 1844 († 28. 7. 1887). Inklinoval k neorenesanci. S Františkem Schmoranzem se účastnil řady soutěží na veřejné stavby v Rakousku-Uhersku. V soutěži na projekt Národního muzea v Praze získali druhé místo.

17. 3. 1939 (80 let)
Přes centrum města Brna projížděl Adolf Hitler ve svém voze v rámci obhlídky území připojených k Říši. Ten den dostalo dnešní náměstí Svobody název Adolf-Hitler-Platz. Náměstí vzniklo ve 13. století na místě křížení tří obchodních cest. V minulosti bylo označováno jako Dolní trh.

19. 3. 1484 (535 let)
V noci na pondělí po květné neděli bylo zatmění měsíce, toho roku se král Vladislav Jagellonský definitivně přestěhoval na Pražský hrad a sláva Starého města pražského utrpěla nepřítomností královského dvora. Král totiž sídlil v Králově dvoře na místě dnešního Obecního domu.

23. 3. 1819 (200 let)
V Brně došlo k nejstaršímu známému pokusu o rozbíjení strojů v našich zemích. V soukenické továrně bratří Delhaesů na Křídlovické ulici se dělníci rozhodli rozbít nově instalovaný stroj. Policie se o akci dozvěděla a shromáždění dělníci byli rozehnáni jezdeckým oddílem.

23. 3. 1899 (120 let)
Ota Hynie, zakladatel české hydrogeologie a první český profesor hydrogeologie na Univerzitě Karlově, se narodil 23. 3. 1899 v Dobrovicích u Ml. Boleslavi († 19. 12. 1968). Zasloužil se o zmapování několika oblastí Českého masivu. Je autorem dvoudílné publikace Hydrogeologie ČSSR.
24. 3. 1969 (50 let)
Krylova deska Bratříčku, zavírej vrátka vyšla na jaře 1969. Jde o jeho první dlouhohrající desku se 14 písněmi. Stejnojmenná titulní písnička vznikla údajně naprosto spontánně v noci 22. srpna 1968, jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

25. 3. 1189 (830 let)
Po smrti knížete Bedřicha se jeho nástupcem stal moravský markrabě Konrád II. Ota, čímž byly Morava a Čechy opět spojeny osobou jediného panovníka. Markrabství moravské existovalo jako svébytný státní útvar i nadále. Po roce 1611 se markrabaty automaticky stávali čeští králové.

25. 3. 1864 (155 let)
Pražský zlatník a všestranný sportovec Alfred Nikodém se narodil 25. 3. 1864 († 30. 10. 1949). Je znám především jako průkopník zimního plavání. Poprvé plaval veřejně v Praze ve Vltavě o Vánocích 1923. Tradice plavání během Vánoc ve Vltavě u Národního divadla trvá dodnes.

25. 3. 1884 (135 let)
Český dirigent a hudební skladatel Josef Vašata se narodil 25. 3. 1884 v Josefově († 29. 8. 1942). Komponoval hudbu nejrůznějších žánrů. Po vypuknutí první světové války přišel do Kladna, kde založil Středočeskou filharmonii. Pozvedl hudební život města a celého kraje.

30. 3. 1869 (150 let)
Aleš Hrdlička, světoznámý český antropolog a lékař, se narodil 30. 3. 1869 († 5. 9. 1943). Za svého života napsal více než 300 vědeckých pojednání. Většinu života strávil v zahraničí, byl vlastencem a podporoval za všech okolností svou českou vlast a také české emigranty v USA.

1729
(290 let)
Jan Nepomucký
19. 3. 1729
svatořečen papežem Benediktem XIII.

1799
(220 let)
František Veverka
* 3. 3. 1799
† 12. 2. 1849
český vynálezce ruchadla s bratrancem V. Veverkou

1799
(220 let)
František Ladislav Čelakovský
* 7. 3. 1799
† 5. 8. 1852
český básník, kritik a překladatel

1824
(195 let)
Josef Matyáš Trenkwald
* 13. 3. 1824
† 28. 7. 1897
český malíř, spoluautor výzdoby Letohrádku královny Anny, Chrámu sv. Víta

1834
(185 let)
Karel Purkyně
* 15. 3. 1834
† 5. 4. 1868
český malíř, portrétista, syn J. E. Purkyně

1849
(170 let)
František Adolf Šubert
* 27. 3. 1849
† 8. 9. 1915
český dramatik, prozaik a divadelní historik

1854
(165 let)
Bohuslava Kecková
* 18. 3. 1854
† 17. 12. 1911
první česká lékařka, promovala 1880 na univerzitě v Curychu

1859
(160 let)
Irma Reichová
* 14. 3. 1859
† 5. 7. 1930
česká operní pěvkyně

1874
(145 let)
Bohumil Kučera
* 22. 3. 1874
† 16. 4. 1921
český fyzik, jeho práce byla základem pro objev polarografie J. Heyrovským

1884
(135 let)
Rudolf Piskáček
* 15. 3. 1834
† 24. 12. 1940
český hudební skladatel

1899
(120 let)
Rudolf Antonín Dvorský
* 24. 3. 1899
† 2. 8. 1966
český hudební skladatel, kapelník, klavírista, zpěvák a herec

1914
(105 let)
Bohumil Hrabal
* 28. 3. 1914
† 3. 2. 1997
český prozaik, jeden z nejvýznamnějších spisovatelů druhé poloviny 20. století