1. 10. 1154 (865 let)
„Hrozné zatmění slunce bylo a svítilo přes celý den nejinak než jako měsíc etc.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 848) Veleslavín cituje Lupacia a Ursperg. Českému knížectví vládl Vladislav II. a Svaté říši římské Fridrich I. Barbarossa.

1. 10. 1929 (90 let)
V Sovětském svazu byl zaveden sovětský revoluční kalendář s 12 měsíci po 30 dnech, zbylých 5 dní byly svátky bez příslušnosti k jakémukoliv týdnu nebo měsíci, např. Leninův den. Sedmidenní týden byl nahrazen pětidenním a byla zrušena neděle. Modifikovaný se používal do roku 1940.

2. 10. 1349 (670 let)
Karel IV. zaručuje beztrestnost městu Norimberku v případě protižidovského pogromu. Udělil tomuto městu povolení srovnat židovskou čtvrť se zemí. Císař obecně toleroval pogromy v německých říšských městech. Naopak v zemích Koruny české Židy z ekonomických důvodů chránil.

3. 10. 1949 (70 let)
V Praze byla zahájena komunistická akce T-43, která byla plánovanou perzekucí osob a měla současně zajistit pro tábory nucených prací velký počet internovaných. Cílem bylo zastrašit opoziční aktivisty od protirežimního odporu a souvisela s plánem vyčistit velká města od reakce.

5. 10. 1914 (105 let)
Voják Ján Ušiak se narodil 5. 10. 1914 v Budiné († 3. 11. 1944). Byl prvním velitelem 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova. Dezertoval z maďarské armády v roce 1942 a byl v partyzánském odboji na Ukrajině. Roku 2007 získal hodnost plukovníka in memoriam.

9. 10. 1729 (290 let)
V Praze se 9. až 16. října 1729 konaly mohutné oslavy svatořečení Jana Nepomuckého. Ve Svatovítském chrámu se sloužilo na čtyři sta mší a bylo podáno přes 200 tisíc svatých přijímání. Do Prahy přišly statisíce lidí. Jan byl Benediktem XIII. prohlášen za svatého 19. března 1729.

11. 10. 1914 (105 let)
Československý voják František Trpík se narodil 11. 10. 1914 ve Slezské Ostravě († 30. 5. 2000). Byl příslušníkem výsadku Glucinium, paradesantního výsadku, který měl sbírat zpravodajské informace, předávat je do Londýna a plnit sabotážní úkoly na Táborsku a v jižních Čechách.

13. 10. 1409 (610 let)
„V neděli po sv. Diviši čteno v kolleji Veliké privilegium a obdarování Václava IV. římského a českého krále, kteréž dal potom mistrům českým na tři hlasy při volení rektora universitatis etc.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 875)

14. 10. 1949 (70 let)
Arcibiskup Josef Matocha tajně vysvětil v Olomouci Františka Tomáška na biskupa. Byl apoštolským administrátorem pražské diecéze v letech 1965 až 1977 a 34. pražským arcibiskupem a primasem českým v letech 1977 až 1991. Zemřel v roce 1992 a je pohřben ve svatovítské katedrále.

15. 10. 1424 (595 let)
„Kněz Prokůpek a kněz Ambrož se sirotky (husité Žižkovi) donesli mrtvolu Žižkovu do Hradce Králové, kde jsou jej pochovali v kostele sv. Ducha u velikého oltáře. Později však převezeno tělo do Čáslavě.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 878)

17. 10. 1714 (305 let)
Moravský učenec a básník Josef Petrasch se narodil 17. 10. 1714 ve městě Slavonski Brod († 15. 5. 1772). Vystudoval filozofii a práva. Založil učenou společnost ve svém olomouckém paláci. V letech 1747–1748 vydával s ostatními vzdělanci první vědecký časopis ve střední Evropě.

17. 10. 1914 (105 let)
Český filmový kameraman Vladimír Novotný se narodil 17. 10. 1914 v Táboře († 14. 4. 1997). Specializoval se na animovaný film a trikové scény. Byl průkopníkem komplikovaných trikových technik v hraném filmu, např. Císařův pekař, Pekařův císař, Limonádový Joe, Dívka na koštěti.

18. 10. 1939 (80 let)
Byl vypraven první transport židovských obyvatel v rámci Akce Nisko. První vlak z Moravské Ostravy vyjel do Niska nad Sanem (Polsko), kde si měla část Židů vybudovat tábor podle svých plánů z materiálu, který si sami obstarají. Akce byla chaotická a počátkem listopadu ukončena.

19. 10. 1919 (100 let)
Stanislav Hlučka, generálmajor ve výslužbě, se narodil 19. 10. 1919 v Blažovicích († 15. 10. 2008). Byl to československý stíhací pilot a politický vězeň. Roku 1968 byl plně rehabilitován, v armádě působil ještě do roku 1976. Od roku 1992 byl předsedou Sdružení zahraničních letců.

22. 10. 1979 (40 let)
U Městského soudu v Praze proběhlo hlavní líčení proti šesti uvězněným signatářům Charty 77 (včetně Václava Havla) a členům Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Rozsudky za rozvracení republiky zněly na 2 až 5 let odnětí svobody. Charta 77 působila v letech 1977 až 1992.

24. 10. 1639 (380 let)
Zbraslavský klášter u Prahy byl vypálen švédskými vojsky. Cisterciácký klášter, Aula Regia, založený roku 1292, utrpěl za třicetileté války velké škody. V letech 1611 a 1612 byl opakovaně vydrancován. Císařská armáda v roce 1645 devastaci klášterního areálu téměř dokončila.

25. 10. 1904 (115 let)
Byl založen Sportovní klub Moravská Slavia Brno. Byl jedním z nejstarších moravských sportovních klubů. Stal se protiváhou německým klubům v Brně. Fanoušky byl nazýván Morenda. Prvními sporty, které se v klubu pěstovaly, byly šerm, bruslení a tenis. Fotbal přibyl v roce 1906.

28. 10. 1939 (80 let)
V řadě měst protektorátu Čechy a Morava proběhly demonstrace. V Praze v Žitné ulici byl při nich smrtelně zraněn medik Jan Opletal a pekařský dělník Václav Sedláček. Opletal byl střelen do břicha a 11. 11. 1939 zemřel na zánět pobřišnice. Sedláček zemřel během převozu do nemocnice.

29. 10. 1334 (685 let)
„Jan, král český, s synem Karlem navrátil se ze Vlach a přijel toho dne do Prahy. Potom brzo král Jan dal synu svému Karlovi markrabství moravské sám, jeti maje do Lucemburku i království českého mu správu poručil.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, str. 908)

29. 10. 1914 (105 let)
Vrchní velitel rakousko-uherské armády arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský si v přípisu stěžoval císaři na chování českého národa a žádal nastolení tuhé vojenské diktatury v českých zemích a 5. 12. 1914 svou žádost opakoval. V armádě působil do roku 1917, kdy byl odvolán.

1414 (605 let) Jan Hus
11. 10. 1414
na pozvání Zikmunda odjíždí do Kostnice

1539 (480 let) Petr Vok z Rožmberka
* 1. 10. 1539
† 6. 11. 1611
český šlechtic, poslední z rodu Rožmberků

1799 (220 let) Vinzenz Priessnitz
* 4. 10. 1799
† 28. 11. 1851
český léčitel, zakladatel hydroterapie a Lázní Jeseník

1814 (205 let) Jan Zachariáš Quast
* 23. 10. 1814
† 9. 8. 1891
český malíř 19. století

1834 (185 let) Baruch Jakob Placzek
* 1. 10. 1834
† 17. 9. 1922
první brněnský rabín

1834 (185 let) Ferdinand Bonaventura, kníže Kinský
* 22. 10. 1834
† 2. 1. 1904
český šlechtic, průkopník dostihového sportu

1849 (170 let) Napoleon Manuel Kheil
* 19. 10. 1849
† 1. 11. 1923
český entomolog, zakladatel České společnosti entomologické

1879 (140 let) Karel Hašler
* 31. 10. 1879
† 22. 12. 1941
český písničkář, herec, kabaretiér

1929 (90 let) Vladimír Menšík
* 9. 10. 1929
† 29. 5. 1988
český filmový herec, bavič a vypravěč.
Pamětní deska, Ivančice

1929 (90 let) Jawa
9. 10. 1929
zaregistrována značka československých motocyklů

1959 (60 let) Jaroslav Heyrovský
25. 10. 1959
český fyzikální chemik, obdržel Nobelovu cenu za chemii

1984 (35 let) Jaroslav Seifert
11. 10. 1984
český spisovatel, obdržel Nobelovu cenu za literaturu