Březen 1338 (680 let)
Petr Žitavský dokončil Otou Durynským započatou latinsky psanou Zbraslavskou kroniku, která se stala nejdůležitějším vyprávěcím pramenem pro české dějiny první poloviny 14. století. Kromě prozaického textu obsahuje také velké množství veršů.

Březen 1853 (165 let)
Byla poprvé vydána sbírka balad Kytice z pověstí národních od Karla Jaromíra Erbena. Vydal ji pražský nakladatel Jaroslav Pospíšil. Sbírka obsahovala 12 básní a nebyla ilustrovaná. Jedná se o sbírku inspirovanou lidovou slovesností jež poukazuje na hodnotu mezilidských vztahů.

Březen 2003 (15 let)
Došlo k zpřístupnění seznamu spolupracovníků StB. Seznam s přibližně 75 000 jmény vydalo české ministerstvo vnitra. Najdete v něm všechny spolupracovníky, které StB vedla v kategoriích rezident, agent, informátor, držitel propůjčeného nebo konspiračního bytu.

1. 3. 1003 (1015 let)
Do Prahy vtáhl Boleslav I. Chrabrý (1003–1004) a ujal se „osiřelého“ trůnu; Polsko a Čechy dočasně splynuly. Přemyslovcům zůstal věrný jen Vyšehrad. V Čechách Boleslava Chrabrého zpočátku vítali jako osvoboditele od krutovlády Boleslava III., ale všeobecné uznání si nezískal.

1. 3. 1123 (895 let)
Opět propukly rozpory mezi Přemyslovci. Kníže Vladislav I. se vypravil na Moravu a zbavil svého bratra Soběslava vlády v západomoravských údělech. Znojemsko předal Konrádovi a správou Brněnska pověřil Otu II. Olomouckého. Soběslav musel uprchnout a pobýval v Polsku a v Říši.

1. 3. 1628 (390 let)
Vypuklo nevolnické povstání na Hradecku; tři proudy povstalců rozdrtily oddíly Albrechta z Valdštejna již 15. března. Přes 500 sedláků bylo pobito, okolo 600 zajato. Uvěznění byli vyslýcháni útrpným právem. Někteří byli pověšeni kolem cest a řada zajatců byla vpletena na kola.

1. 3. 1833 (185 let)
Z iniciativy hraběte Karla Chotka došlo v Praze k založení Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách, která si kladla za cíl podporovat nové formy podnikání pomocí vydávání knih a časopisů, pořádáním přednášek a výstav, organizováním nedělních kurzů pro učně a tovaryše.

2. 3. 1903 (115 let)
V Prostějově se narodila česká sochařka Hana Wichterlová. Její bratr byl chemik Otto Wichterle, vynálezce kontaktních čoček. Brzy se zařadila mezi nejvýznamnější sochaře české meziválečné avantgardy, tvořila v duchu neoklasicismu i kubismu. Zemřela 29. srpna 1990 v Praze.

6. 3. 1888 (130 let)
Narodila se Eva Vrchlická, vlastním jménem Eva Frídová. Byla to česká herečka, překladatelka, publicistka, dramatička, básnířka a spisovatelka, osvojená dcera básníka a spisovatele Jaroslava Vrchlického a dlouholetá členka činohry Národního divadla v Praze.

6. 3. 1923 (95 let)
Byl vydán zákon na ochranu republiky (č. 50/1923 Sb.), který reagoval na atentát na ministra A. Rašína. Zavedl nové skutkové podstaty trestných činů (útok na veřejného činitele, pobuřování, rušení veřejného pořádku apod.). Platil s omezeními i po roce 1945.

7. 3. 1928 (90 let)
Připomínáme si narození Štěpána Koníčka, českého hudebního skladatele a dirigenta. Proslul jako šéfdirigent Filmového symfonického orchestru. Také zkomponoval hudbu ke stovkám československých i zahraničních filmů, za hudbu k filmu Munro získal Oscara (1960).

7. 3. 1948 (70 let)
Ústřední akční výbor Národní fronty předložil ke schválení osnovu zákona o revizi retribučních rozsudků; už den předtím byl podán návrh k ustavení zvláštních soudů „v boji proti reakci“. Státní soudy působily od 26. října 1948 do 1. ledna 1953 a odsoudily 27 tisíc osob.

16. 3. 1848 (170 let)
V Praze byla založena ze studentů a jejich profesorů akademická legie; do konce března 1848 čítala téměř 2 360 členů a dělila se na čtyři kohorty. Studentské „kohorty“ se brzy začaly polarizovat národnostně. V červnu se hlavně české oddíly radikalizovaly.

18. 3. 1363 (655 let)
V Norimberku byla uzavřena smlouva mezi Karlem IV. a Otou Braniborským, podle níž by v případě, že by se Ota nedočkal dědiců, připadly Branibory po jeho smrti zemím Koruny české. Karlovu synu Václavovi byl přiřčen titul braniborského markraběte.

20. 3. 1393 (625 let)
Král Václav IV. nechal svrhnout do Vltavy patrně již jen mrtvé tělo generálního vikáře Jana, rodáka z Pomuku. Důvodem byly neshody arcibiskupa Jana z Jenštejna s králem a bezprostředně pak Janova volba nového opata kláštera v Kladrubech Olena, a to proti vůli Václava IV.

23. 3. 1848 (170 let)
Císař Ferdinand I. přislíbil zrovnoprávnění češtiny s němčinou na základě tzv. 1. pražské petice. Na začátku dubna pak vydal císař Kabinetní list, kde se píše, že „se česká řeč ve všech větvích státní správy a veřejného vyučování s řečí německou v úplnou rovnost staví“.

24. 3. 1968 (50 let)
V ČKD Praha se zrodil Svaz pracující mládeže Československa, který hodlal prosazovat stejná práva jako odbory (pomoc mladým v ekonomických otázkách, bytových apod.). Na rozdíl od oficiálního SSM se nechtěl zabývat pouze politickým školením svých členů.

28. 3. 1848 (170 let)
Byl vydán císařský patent pro Čechy, Moravu a Slezsko, jenž sliboval nejdéle do roka zrušení roboty za přiměřenou náhradu. Rok 1848 byl revoluční rok, který donutil monarchii k ústupkům, a tak 7. září 1848 císař Ferdinand I. defi nitivně zrušil poddanství.

31. 3. 1968 (50 let)
V Praze se sešlo III. všekřesťanské mírové shromáždění za účasti 500 představitelů katolické, protestantské a pravoslavné církve z 55 zemí světa. Jednalo se o světové sympozium těch, kdo se rozhodli vést dialog s „pokrokovými marxisty“.

31. 3. 1968 (50 let)
V Praze byl založen Klub 231, organizace sdružující politické vězně komunistického režimu v Československu v letech 1948–1968. Po srpnové invazi byl Klub 231 jako „jedno z center kontrarevoluce“ zakázán a rozhodnutím státních orgánů rozpuštěn. Řada představitelů emigrovala.

1458 (560 let)
Jiří z Kunštátu a Poděbrad
* 23. 4. 1420
† 22. 3. 1471
zvolen českou šlechtou 2. 3. 1458 českým králem

1978 (40 let)
Vladimír Remek
* 26. 9. 1948
vzlétl do vesmíru 2.–10. 3. 1978, první Evropan a třetí národnost světa

1908 (110 let)
Pražské autobusy
od 7. 3. 1908 do 17. 11. 1909
provoz první autobusové linky v Praze

1918 (100 let)
Československé legie v Rusku
8.–13. 3. 1918
bitvou u Bachmače dosažen průjezd vlaků na východ

1863 (155 let)
Umělecká beseda
9. 3. 1863 v Praze založen první český umělecký spolek

1898 (120 let)
Jan Antonín (Karel) Baťa
* 11. 3. 1898
† 23. 8. 1965
český podnikatel

1823 (195 let)
František Václav Pštross
* 14. 3. 1823
† 12. 6. 1863
český podnikatel, purkmistr Prahy 1861–1863

1913 (105 let)
Antonín Novotný
* 15. 3. 1913
† 24. 4. 2005
český filmový herec, po r. 1945 odborník na smalty

1868 (150 let)
Jan Kříženecký
* 20. 3 1868
† 9. 2. 1921
český architekt, fotograf, průkopník kinematografie

1878 (140 let)
František Janda-Suk
* 25. 3. 1878
† 23. 6. 1955
český atlet, první olympijský medailista

1968 (50 let)
Ludvík Svoboda
* 25. 11. 1895
† 20. 9. 1979
zvolen prezidentem ČSSR 30. 3. 1968

1468 (550 let)
Matyáš Korvín
* 23. 2. 1443
† 6. 4. 1490
vypověděl Jiřímu z Poděbrad 31. 3. 1468 válku