Září 1331 (690 let)
Jan Lucemburský vpadl do Polska a oblehl Poznaň. Krále Vladislava I. Lokýtka z dynastie Piastovců přinutil k uzavření příměří a po vymření domácí dynastie obdržel Hlohovsko, jedno ze slezských knížectví v Dolním Slezsku. Knížectví se stalo lénem Českého království.

Září 1621 (400 let)
Vojsko Gábora Bethlena vstou­pilo na Moravu a spojilo se zde s Valachy. Ti pod vedením Adama z Víckova napadli Hranice a Lipník. Postupně se jim podařilo ovládnout východomoravská městečka. Bethlen začal koncem listopadu ustupovat do Uher a krnovské vojsko se stahovalo do Slezska.

2. 9. 1626 (395 let)
Valdštejnovo vojsko dorazilo do Olomouce a dále táhlo přes Kroměříž k Uherskému Brodu a pak na Slovensko. Ke srážce s Bethlenem však nedošlo, poněvadž ten se svým vojskem ustupoval na východ. 10. října zahájil jednání ve Vídni o příměří a 20. prosince sjednal s císařem mír.

2. 9. 1996 (25 let)
Po dvaceti letech byla obnovena tradice povinné devítileté školní docházky a vůbec poprvé se otevřela možnost studovat na vyšších odborných školách. VOŠ jsou součástí terciálního vzdělání a jsou zaměřeny především na praktickou profesní orientaci. Studium je zakončeno absolutoriem.

3. 9. 1981 (40 let)
V hlubinném dole Pluto II v Louce u Litvínova došlo k důlnímu neštěstí. V podzemí bylo 105 horníků a záchranářů, zahynulo 65 z nich, 13 bylo zraněných těžce a 15 lehce. Tragédie nebyla spolehlivě objasněna. V úvahu přichází zápar uhlí, hromadění metanu a následný výbuch.

4. 9. 1781 (240 let)
„Nejvyšším nařízením zapovědíno bylo řeholníkům na svaté hroby a na osvobození zajatých křesťanů z otroctví tureckého žebrati.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 775) Josefinským zákazem byli postiženi zejména trinitáři a řehole špitálnické.

8. 9. 1306 (715 let)
„Rudolf, kníže rakouské, volený král český, spolu s císařem Albrechtem, otcem svým, přijel do Prahy okolo dne Narození Panny Marie a pojal sobě manželku Rejčku, jinak Alžbětu, pozůstalou vdovu po králi Václavovi II.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 786)

11. 9. 1316 (705 let)
„Petr N. (Žitavský) opatem kláštera zbraslavského učiněn. Ten sepsal kroniku o králi Václavovi II. i III. a o králi Janovi jazykem latinským, kteráž Zbraslavská, aneb Chronicon Aulae Regiae slove.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 794)

11. 9. 1346 (675 let)
Karel IV. je za přispění svého otce Jana Lucemburského a strýce arcibiskupa trevírského Balduina zvolen římskoněmeckým králem, což bylo později označováno za „diplomatický triumf“ Jana Lucemburského. Králem byl korunován 26. 11. 1346 v Bonnu kolínským arcibiskupem Walramem.

11. 9. 1951 (70 let)
„Vlak svobody“ z Prahy do Aše projel se 110 cestujícími střeženou hranici do americké okupační zóny v Bavorsku. Místo aby zastavil v Aši, projel do německého města Selb. Do Československa se jich vrátilo 77 (většinou se jednalo o žáky chebského gymnázia a pacienty z Fr. Lázní).

12. 9. 1786 (235 let)
„Klášter minoritů v Pardubicích zrušen byl. Pak 14. nejvyšším nařízením ustanoveni byli po krajích normálních škol komissaři, kteříž by dohlíželi, aby se všecko v školách řádně a podle pravidel dálo.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 798)

13. 9. 1756 (265 let)
„Vojska Fridricha II., krále pruského, podruhé vstoupila do Čech. První bitva svedena u Lovosic dne 1. října. 30.000 vojska pruského stálo proti rakouskému, o 3.000, silnějšímu a výsledek byl… pro Prusy vítězný.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 800)

16. 9. 1966 (55 let)
V rozhlasovém humoristickém pořadu se objevila první zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana. Tehdy šlo jen o řidiče parního válce a sochaře, který v nafukovací hale fiktivní (Nealkoholické) Vinárny U Pavouka vystavoval svá umělecká díla, předměty zdeformované parním válcem.

18. 9. 1941 (80 let)
V časných ranních hodinách najel rychlík přijíždějící na koleje nádraží v Brně-Židenicích do velké skupiny dělníků, kteří za tmy čekali na jiný vlak, jenž je měl odvézt na 6. hodinu do práce v Adamově, kde byli nuceně nasazeni. Na místě zůstalo osmnáct mrtvých a řada zraněných.

22. 9. 1466 (555 let)
„Domažličtí toho dne porazili křížovníky, kteréž byl papež do Čech poslal na záhubu těch, jenž byli pod obojí, nedaleko města, kteréžto místo až podnes od týchž křížovníků slove Křížovatice.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 822)

24. 9. 1886 (135 let)
Zbrojní konstruktér Václav Holek se narodil 24. 9. 1886 v Malých Nepodřicích († 13. 12. 1954). Je vynálezcem lehkého kulometu ZB vzor 26 a řídil práce na vývoji těžkého kulometu vzor 37. Oba byly licenčně vyráběny ve Velké Británii. Holek přihlásil více než 75 patentů.

25. 9. 1791 (230 let)
Na zasedání Královské české společnosti nauk za účasti Leopolda II. vystoupil J. Dobrovský s referátem o oddanosti a náklonosti slovanských národů domu rakouskému, současně však vyslovil jazykové požadavky českých vlastenců s poukazem na sílu, kterou představuje slovanský živel.

27. 9. 1531 (490 let)
„Město Velvary téměř z gruntu vyhořelo.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 836) Požár postihl město i v roce 1482. Po něm král Vladislav povýšil Velvary podruhé na královské město. Tehdy totiž shořely všechny doklady, že již byly královským městem.

28. 9. 1446 (575 let)
„V středu den sv. Václava v noci, shořel dům kněžský aneb fara betlémská v Starém Městě pražském skrze nešetrnost.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 839) Samotná kaple ale zůstala nepoškozena. Byla zasvěcena památce betlémských nemluvňátek.

29. 9. 1951 (70 let)
Emil Zátopek překonal na stadionu Houštka ve Staré Boleslavi dva světové rekordy: 20 km v čase 59:51,8 a hodinovku v délce 20 052 m. Ve Staré Boleslavi zdolal dalších 6 světových rekordů. Stadion nese dnes Zátopkovo jméno.

1841 (180 let) Antonín Dvořák
* 8. 9. 1841
† 1. 5. 1904
český hudební skladatel

1871 (150 let) František Kupka
* 23. 9. 1871
† 24. 6. 1957
český malíř, zakladatel abstraktního malířství

1886 (135 let) Jan Masaryk
* 14. 9. 1886
† 10. 3. 1948
český diplomat a politik, syn T. G. Masaryka

1896 (125 let) Zdeněk Štěpánek
* 22. 9. 1896
† 21. 6. 1968
český herec, režisér a scenárista

1901 (120 let) Jaroslav Seifert
* 23. 9. 1901
† 10. 1. 1986
český básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu

1906 (115 let) Jaroslav Ježek
* 25. 9. 1906
† 1. 1. 1942
český hudební skladatel

1906 (115 let) Václav Smetáček
* 30. 9. 1906
† 18. 2. 1986
český skladatel, sbormistr a hobojista

1916 (105 let) Karel Kuttelwascher
* 23. 9. 1916
† 17. 8. 1959
český letec, letecké eso RAF v bitvě o Británii

1916 (105 let) Bohumil Modrý
* 24. 9. 1916
† 21. 7. 1963
český hokejový brankář

1931 (90 let) Jan Libíček
* 28. 9. 1931
† 24. 5. 1974
český filmový a divadelní herec

1931 (90 let) Štěpánka Haničincová
* 30. 9. 1931
† 27. 10. 1999
česká herečka a televizní moderátorka

1936 (85 let) Pavel Landovský
* 11. 9. 1936
† 10. 10. 2014
český herec a dramatik