1. 3. 1451 (570 let)
Bylo vysláno české poselstvo k císaři Fridrichu III. s žádostí o vydání prince Ladislava. Císař sdělil českému sněmu zamítavou odpověď. Členem poselstva byl Aeneas Silvius Piccolomini (od roku 1458 jako papež Pius II., autor latinské Kroniky české, zaměřené proti husitství).

5. 3. 1416 (605 let)
Král Václav IV. stvrdil Brnu právo vybudovat jeho první vodovod. Nabíral vodu ve Svratce poblíž dnešního výstaviště, kamenné potrubí ji vedlo k čerpadlu u Lamplova mlýna v dnešní Konečné ulici a pak voda tekla přes vodojem pod Petrovem do kašen na náměstí Svobody a Zelném rynku.

6. 3. 1431 (590 let)
„Čechové vpadše do Lužice, vybojovali město Lubavu. Téhož roku hospodařili také v Slézště a vypálili město Luben v knížectví lehnickém a v Marcích vzali Landsberg a Strussberg, zbořili Gobin a jiné zámky.“ (Kalendář historický národa českého,
D. A. z Veleslavína, str. 207)

6. 3. 1871 (150 let)
Český stavitel varhan Josef Melzer, původně Mölzer, se narodil 6. března 1871 v Kutné Hoře († 29. 11. 1958). Vyučil se u svého otce, varhanáře Antonína Mölzera. Rodinná firma J. Melzera se spojením s firmou J. Tučka změnila v roce 1948 na firmu Organa, existující dodnes.

7. 3. 1926 (95 let)
Od 7. do 15. 3. proběhly v Praze a na Kladně demonstrace proti agrárním clům a proti zvýšení platů duchovenstva (tzv. kongruy). V parlamentu vznikla tzv. celní koalice, která v létě 1926 umožnila prohlasování zemědělských cel a pak i kongruy. Důležitou postavou zde byl Milan Hodža.

11. 3. 1061 (960 let)
Vratislav nechal vysvětit na jáhna svého nejmladšího bratra Jaromíra, který nechtěl být duchovním, a dokonce uprchl na nějaký čas do Polska. Mezi oběma bratry, českým knížetem a budoucím pražským biskupem, se vytvářel nenávistný vztah, ač šlo o dva nejvyšší představitele státu.

12. 3. 1846 (175 let)
Bylo vydáno nařízení, jež opakovalo a zostřovalo zdravotní předpisy o noclehárnách dětí v továrnách (z 20. 11. 1786). V Evropě a USA se první zákony na omezení dětské práce objevily v 19. století. V italských Benátkách zakázali zaměstnávat děti do třinácti let už v roce 1396.

14. 3. 1871 (150 let)
Český major četnictva Josef Povondra se narodil 14. března 1871 v Malesicích († 8. 7. 1940). Byl zakladatelem první daktyloskopické sbírky u četnictva v českých zemích (Královské Vinohrady, 1907). Od roku 1911 do ní začaly údaje vkládat i další četnické stanice.

14. 3. 1991 (30 let)
Atmosféra zjitřených nálad na Slovensku vyvrcholila při oslavě 52. výročí vzniku Slovenského státu, kdy došlo k napadení prezidenta Václava Havla demonstranty. Ten si tento den nešťastně vybral pro návštěvu Bratislavy. Během března proběhlo několik nacionalistických demonstrací.

15. 3. 1461 (560 let)
Rektor pražské univerzity nechal zatknout několik studentů a mistrů, kteří byli podezřelí z hlásání zaniklého táborství. Následovaly zákroky krále i proti vzniklé jednotě bratrské (léta 1461–1462, 1467–1468). Část bratří z Moravy se vystěhovala do Rumunska a Ruska.

15. 3. 1621 (400 let)
Mimořádný soudní tribunál v Praze zahájil za předsednictví Karla z Lichtenštejna svou činnost na Pražském hradě. Každý z obžalovaných musel odpovědět na 236 otázek. Vlastní soudní proces byl zahájen 29. března 1621. Soud nad vůdci českého povstání skončil popravou 27 pánů.

15. 3. 1921 (100 let)
V sešitech na pokračování začínají vycházet Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923). Čtyřdílný humoristický román Jaroslava Haška se stal nejpřekládanějším českým románem, byl přeložen do šesti desítek jazyků. Román zůstal kvůli autorově smrti nedokončený.

19. 3. 1366 (655 let)
„Císař Karel IV., král český, zasnoubil dvě dcery své k manželství: Annu Ottovi, knížeti bavorskému a markrabí brandenburskému. A Alžbětu Albrechtovi III., arciknížeti rakouskému. Ale ty obě bezdětkyně byly.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, str. 258)

21. 3. 1911/21. 3. 1916 (110/105 let)
Akce československých vojáků a příslušníků výsadku Bronse, Antonína Kubce, narozeného 21. března 1911 v Lukavci († 15. 3. 1943), a Bohumíra Martínka, narozeného 21. března 1916 v Prostějově († 15. 3. 1943), se nezdařila. Jejich letoun byl sestřelen u Mnichova.

22. 3. 1421 (600 let)
„Utrpěli porážku Hradečtí, spojení s Orebskými a pány Poděbradskými, s Divišem Bořkem z Miletína a s jinými… kdežto nejen hejtman jejich Lukáš zabit, ale i ke třem stům zajatých na klášter odvedeno.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, str. 272)

23. 3. 1126 (895 let)
„Zvolen jest na biskupství olomoucké Jindřich Zdík, syn pražského děkana Kosmy, kronikáře a manželky jeho Božetěchy. Po matce snad spřízněn s rodem Přemyslovců. Přeložil biskupské sídlo k chrámu sv. Václava.“ (Kalendář ­historický národa českého,
D. A. z Veleslavína, str. 277)

25. 3. 1471 (550 let)
„Jiří, král český, pochován v hrobích králův českých na hradě pražském. Střeva jeho… do zvláštní nádobky složena a v kostele Panny Marie před Tejnem pohřbena jsou (po Bílé Hoře od jesuitů spálena).“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, str. 285)

26. 3. 1511 (510 let)
„Bylo v Čechách na mnohých místech veliké zemětřesení, takže v Litoměřicích a v Slaném věže se kolébaly, v domích stolové a jiné věci poskakovaly, ale však nic se nezbořilo. Trvalo to zemětřesení na čtvrt hodiny.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, str. 289)

29. 3. 1311 (710 let)
V bavorském Pasově byla uzavřena smlouva, podle níž se Fridrich I. Habsburský vzdal všech nároků na Moravu. Podržel si pouze Znojmo a Pohořelice jakožto zástavu za finanční odstupné. Jeho bratr Rudolf Habsburský byl moravským markrabětem v letech 1306 až 1307.

31. 3. 1316 (705 let)
Jan Lucemburský dal za věrné služby brněnským měšťanům pozemek v okolí hradu Obřany, který Brňané dobyli a vypálili. Zároveň osvobodil od placení obecné berně venkovské statky, které měšťané drželi v nájmu od šlechticů a duchovenstva. Obec Obřany byla v roce 1919 připojena k Brnu.

1676 (345 let) Václav Humbert z Morzinu
* 4. 3. 1676
† 5. 9. 1737
český šlechtic, mecenáš umění

1806 (215 let) Josef Slavík
* 26. 3. 1806
† 30. 5. 1833
český houslista, nazývaný „český Paganini“

1811 (210 let) Marie Čacká
* 9. 3. 1811
† 18. 3. 1882
česká spisovatelka a básnířka

1821 (200 let) Petr Mužák
* 10. 3. 1821
† 8. 2. 1892
český učitel, manžel Karoliny Světlé

1831 (190 let) František Ržiha
* 29. 3. 1831
† 22. 6. 1897
český vynálezce a stavitel

1866 (155 let) Leopold Prečan
* 8. 3. 1866
† 2. 3. 1947
český kněz, 11. arcibiskup olomoucký

1886 (135 let) Růžena Pelantová
* 13. 3. 1886
† 1. 9. 1959
česká učitelka, založila Národní radu žen

1886 (135 let) Vojta Novák
* 16. 3. 1886
† 18. 3. 1966
český herec a režisér

1901 (120 let) Marta Krásová
* 16. 3. 1901
† 20. 2. 1970
česká operní pěvkyně

1911 (110 let) Darja Hajská
* 20. 3. 1911
† 18. 3. 1981
česká herečka a spisovatelka

1921 (100 let) Rudolf Cortés
* 16. 3. 1921
† 12. 12. 1986
český zpěvák a herec

1936 (85 let) Jana Rybářová
* 31. 3. 1936
† 12. 2. 1957
česká filmová herečka