Květen 1127 (895 let)
Na dvorském sjezdu v Merseburku navštívil Soběslav římskoněmeckého krále Lothara III. ze Supplinburgu. Soběslavovo vojsko se účastnilo obléhání Norimberku, který ovládali Štaufové. O rok dříve se utkali v Čechách a Lothar padl do Soběslavova zajetí. Posléze uzavřeli spojenectví.

Květen 1137 (885 let)
Došlo k důležité schůzce Soběslava I. s polským králem Boleslavem Křivoústým na hradě v Kladsku, čímž bylo ukončeno pětileté česko­‑polské nepřátelství. K Moravě patřilo ještě Hlubčicko a Prudnicko (dřívější historické Slezsko, dnes Opolské vojvodství v Polsku).

1. 5. 1147 (875 let)
Český kníže Vladislav II. se zúčastnil se svými oddíly druhé křížové výpravy, která však do Palestiny nedorazila. Při zpáteční cestě se zastavil v Cařihradě, kde se setkal s byzantským císařem Manuelem, a v Kyjevské Rusi, kde navázal přátelské styky s knížetem Izjaslavem Mstislavičem.

2. 5. 1392 (630 let)
„Toho dne honby, kolby, a jiné kratochvíle dály se na ryňku staroměstském u přítomnosti Václava, římského a českého krále a Jana, falckrabí knížete bavorského, jehožto dceru Soffii král Václav za manželku měl.“ (Kalendář hist. národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 411)

2. 5. 1907 (115 let)
Český spisovatel, novinář a historik Pavel Nauman se narodil 2. 5. 1907 († 24. 9. 1976). Je znám hlavně jako autor dětské knihy Pohádky o mašinkách. Byl velkým ochráncem přírody a přičinil se o vznik několika státních přírodních rezervací. Jeho synem byl architekt Pavel Nauman.

4. 5. 1802 (220 let)
Došlo ke zrušení doživotní vojenské služby, místo ní byly zavedeny tzv. kapitulace na určitý počet let (pro pěchotu a vozatajstvo 10 let, pro jezdectvo 12 let, pro dělostřelectvo a ženisty 14 let). Již v roce 1811 byla délka vojenské služby stanovena jednotně na 14 let.

6. 5. 1917 (105 let)
Mezi 6. a 13. 5. se v Kyjevě sešel III. sjezd Svazu česko­‑slovenských spolků na Rusi (dvě třetiny delegátů tvořili zajatci), který v rezoluci uznal pařížskou radu za nejvyšší autoritu zahraničního odboje. Současně byla na sjezdu vytvořena Odbočka Československé národní rady na Rusi.

8. 5. 1432 (590 let)
Mezi 8. a 18. květnem proběhlo v Chebu jednání mezi husity (Prokop Holý, Jan Rokycana, Petr Payne) a zástupci basilejského koncilu, na němž bylo husitům slíbeno, že budou moci na koncilu přednést a hájit svůj program. Výsledky jednání patřily k největším diplomatickým úspěchům husitů.

10. 5. 1222 (800 let)
Přemysl Otakar I. rozšiřuje konkordát na všechny české církevní úřady. Velké privile­gium české církve bylo zachyceno listinou z 10. 3. 1222, které vymezovalo vztahy mezi církví a světskou společností. Původně se týkal jen vztahu krále a pražského biskupa.

10. 5. 1627 (395 let)
„Bylo vyhlášeno z vůle císaře Ferdinand II. Obnovené Zřízení Zemské v Čechách, které upravovalo a určovalo politický i veřejný život v zemi, zkracovalo znamenitě moc stavů a posilovalo panovníka.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 434)

10. 5. 1912 (110 let)
Po devíti letech stavby proběhla na Pradědu kolaudace chaty a vyhlídkové věže nazývané Habsburgwarte (strážní věž Habsburk) nebo Altvaterturm (věž Praděd). Okázalá kamenná rozhledna ve stylu středověké hradní věže byla vysoká 32,5 m. Měla 23 místností v sedmi podlažích.

12. 5. 1902 (120 let)
V Mariánských Lázních byl na rozchodu 1000 mm zahájen provoz elektrické tramvaje. Tramvaje na jednokolejné trati o délce cca 2,3 km spojovaly nádraží s centrem. Byla jedinou tramvajovou dráhou v Česku v nadmořské výšce přes 600 m. V provozu byla do 26. 4. 1952, poté byla nahrazena trolejbusy.

14. 5. 1562 (460 let)
V Praze byl českým králem korunován Maxmilián II. Habsburský, syn císaře Ferdinanda. Vlády se ujal po smrti svého otce 27. 7. 1564. V roce 1575 ústně potvrdil Českou konfesi. Ta byla kompromisem mezi požadavky všech protestantských vyznání zastoupených na našem území.

15. 5. 1497 (525 let)
Král Vladislav Jagellonský vydal nařízení o postavení židů v zemi. Bylo jim mimo jiné dovoleno pobírat dvojnásobné úroky oproti ostatním věřitelům. V průběhu 90. let vydal několik takových nařízení, v nichž určil pravidla židovskému a křesťanskému obchodu s penězi.

16. 5. 1842 (180 let)
Český varhanář Jan Tuček se narodil 16. 5. 1842 († 20. 7. 1913). Firma založená Janem Tučkem byla největší v Čechách, jež postavila přes 420 varhan a vyrobila přes 8000 harmonií evropské i americké soustavy. Jeho varhany jsou např. ve Smetanově síni Obecního domu v Praze.

16. 5. 1917 (105 let)
T. G. Masaryk přijel do Petrohradu, aby v Rusku zformoval armádní sbor, skládající se z českých a slovenských zajatců, jako československou armádu, politicky řízenou Čs. národní radou. Vojáci se měli zorganizovat podle francouzských pravidel a přesunout se na západní frontu do Francie.

17. 5. 1452 (570 let)
Český diplomat a politik, spisovatel, překladatel a básník Hynek z Poděbrad, též Jindřich mladší nebo Hynek Minsterberský (německy Heinrich der Jüngere von Münsterberg), se narodil 17. 5. 1452 († 11. 7. 1492). Byl třetím synem krále Jiřího z Poděbrad a jeho druhé manželky.

20. 5. 1422 (600 let)
Pražané začali obléhat hrad Karlštejn, nejmocnější oporu nepřátel husitů v blízkosti Prahy. Husitské vojsko se jej pokoušelo dobýt. Na pomoc Karlštejnu byla v Norimberku svolána křížová výprava, která ale do bojů nezasáhla. Roční příměří bylo uzavřeno v listopadu téhož roku.

26. 5. 1612 (410 let)
Na zemském sněmu Moravského markrabství v Brně potvrdily moravské stavy návrat Moravy do soustátí Koruny české (dokument byl smlouvou mezi českými a moravskými stavy o vzájemném vztahu obou zemí). Smlouva nebyla potvrzena panovníkem a nenabyla ústavní povahy.

27. 5. 1897 (125 let)
Odstartoval 1. ročník běžeckého závodu Běchovice–Praha, nejstaršího silničního běžeckého závodu v Evropě. První vítěz Jakub Wolf měl čas 39:03 na trati měřící 10,031 km. Start je tradičně u kilometrovníku číslo 13 na Českobrodské ulici v Běchovicích na silnici z Prahy do Kolína.

1717 (305 let) Marie Terezie
* 13. 5. 1717
† 29. 11. 1780
rakouská arcivévodkyně, česká a uherská královna, markraběnka moravská

1752 (270 let) Jan Josef Nehr
* 8. 5. 1752
† 13. 9. 1820
český klášterní lékař, zakladatel Mariánských Lázní jako lázeňského města

1897 (125 let) Milada Skrbková
* 30. 5. 1897
† 2. 10. 1935
česká tenistka, naše první olympionička, bronz z OH 1920 v Antverpách

1907 (115 let) Jan Pivec
* 19. 5. 1907
† 10. 5. 1980
český herec, ve filmu proslul jako tradiční milovník

1917 (105 let) Karel Pech
* 18. 5. 1917
† 14. 2. 2006
český herec, režisér, televizní scenárista, autor pořadu Moje přítelkyně Šimako

1927 (95 let) 24. 05. 1927
T. G. Masaryk potřetí zvolen prezidentem ČSR (274 hlasů), protikandidát KSČ V. Šturc (54 hlasů)

1927 (95 let) Anděla Dvořáková
* 30. 5. 1927
† 5. 9. 2011
předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu
(2001–2011)

1932 (90 let) Stanislav Zindulka
* 5. 5. 1932
† 14. 3. 2019
český herec, nositel Českého lva za vedlejší roli ve filmu Babí léto

1932 (90 let) Miloslav kardinál Vlk
* 17. 5. 1932
† 18. 3. 2017
český katolický klerik a teolog, 35. arcibiskup pražský a primas český

1932 (90 let) Vadim Petrov
* 24. 5. 1932
† 7. 12. 2020)
český hudební skladatel, syn emigranta ze starobylého ruského šlechtického rodu

1942 (80 let) Věra Čáslavská
* 3. 5. 1942
† 30. 8. 2016
česká sportovní gymnastka, pro ČSSR získala: OH 7 Z, 4 S / MS 3 Z, 3 S, 1 B / ME 11 Z, 1 S, 1 B

1942 (80 let) Pavel Kantorek
* 17. 5. 1942
† 3. 8. 2017
český přírodovědec, profesor fyzikálních věd, karikaturista, povídkář