Březen 1003 (1020 let)
Do Prahy vtáhl v březnu (či až v dubnu) Boleslav Chrabrý a ujal se prázdného trůnu. Polsko a Čechy dočasně splynuly v jeden celek. Přemyslovcům zůstal věrný jen Vyšehrad. Boleslav však nezískal v zemi úplné uznání. Římskoněmecký král Jindřich II. s nevolí sledoval rostoucí sílu Polska.

Březen 1123 (900 let)
Opět propukly rozpory mezi Přemyslovci. Kníže Vladislav I. se vypravil na Moravu a zbavil svého bratra Soběslava vlády v západomoravských údělech. Znojemsko předal Litoldovu synu Konrádovi a správou Brněnska pověřil Otu II. Olomouckého. Soběslav uprchl a pobýval v Polsku a v Říši.

Březen 1338 (685 let)
Petr Žitavský dokončil latinsky psanou „Zbraslavskou kroniku“ (Chronicon Aulea regiae). Spoluautorem byl Ota Durynský. Kronika je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací o přemyslovské a lucemburské době. Vznikala od roku 1305 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi.

Březen 1373 (650 let)
Jezdecká socha na III. nádvoří Pražského hradu představuje svatého Jiří jako rytíře v plátové zbroji s kopím na koni, jak zabíjí draka. Stojí na členitém skalisku s reliéfem rostlin a drobných živočichů. Odlili ji v roce 1373 bratři Martin a Jiří z Kluže, její sochař není znám.

Březen 1608 (415 let)
Tiskem vyšel cestopis českého šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic „Putování aneb cesta z Království českého do Benátek odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta“. V cestopise je popsána cesta do Palestiny a Egypta z roku 1598. Není znám den ani měsíc vydání.

1. 3. 1923 (100 let)
Pravidelné lety na vojenské poštovní lince zahájil major Skála s letounem A-14 a cestující na tomto letu byla jeho manželka. Pravidelné civilní lety byly zahájeny mezi Prahou a Bratislavou 28. 10. 1923. V letech 1924–1925 byl hlavním typem ČSA letoun československé výroby A-14.

1. 3. 2008 (15 let)
Tlaková níže Emma zasáhla mezi 1. a 5. březnem Evropu, vyžádala si 14 obětí a škody dosáhly 1 miliardy eur. V ČR přišly o život 2 osoby, materiální škody činily 1 miliardu korun. Vítr dosahoval v nárazech rychlosti 120 až 140 km/h. K úhoně přišla např. památná Žižická lípa na Slánsku.

2. 3. 1458 (565 let)
„Okolo hodiny 17. Jiří z Kunštátu a z Poděbrad… za krále českého na rathouse staroměstském volen a vyhlášen.“ Byla to první skutečná volba českého panovníka bez ohledu na dynastický původ. (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, s. 193)

2. 3. 1903 (120 let)
Česká sochařka Hana Wichterlová se narodila 2. 3. 1903 v Prostějově († 29. 8. 1990). Jejím bratrem byl známý chemik Otto Wichterle. Studovala u Jana Štursy. Patřila k nejvýznamnějším představitelům české meziválečné avantgardy. Tvořila též v duchu neoklasicismu a později i kubismu.

6. 3. 1618 (405 let)
V pražském Karolinu se sešel čtvrtý poradní sjezd nekatolických stavů, který vypracoval obsáhlou stížnost císaři Matyášovi na porušování zemských svobod zapsaných v Majestátu. Současně petice svolávala ke konci května další sjezd. Císař jeho konání zakázal, zákaz byl ale porušen.

8. 3. 1943 (80 let)
1. československý samostatný polní prapor v SSSR byl nasazen k prvnímu boji s nacistickými jednotkami u osady Sokolovo. Celkem zde zahynulo 86 příslušníků jednotky. Na německé straně mělo padnout 300 až 400 vojáků, což někteří historici považují za nadsazená čísla.

10. 3. 1943 (80 let)
Nařízení říšského protektora o odstranění krátkovlnného příjmu z radiopřijímačů. Poslech zahraničního rozhlasu byl v celé Německé říši zakázán hned po zahájení války. Za porušení zákazu hrozila káznice, při rozšiřování zpráv i trest smrti. V souvislosti s tím byly popraveny desítky osob.

12. 3. 1983 (40 let)
Z angolského průmyslového komplexu v Alto Catumbele bylo uneseno protivládní organizací UNITA 66 čs. občanů, kteří působili jako odborníci v závodě na výrobu celulózy a papíru. Museli ujít cestu 1 300 km. 1. 7. bylo propuštěno 45 občanů (zejména manželky a děti), zbytek až 22. 6. 1984.

16. 3. 1523 (500 let)
Král Ludvík Jagellonský byl donucen k odjezdu z Prahy do Uher, ač šlo o jediný jeho pobyt v Čechách za jeho desetileté vlády. V Uhrách začalo sílit nebezpečí tureckého vpádu. Zakrátko po králově odjezdu se Zdeněk Lev z Rožmitálu opět zmocnil vlády v zemi.

18. 3. 1363 (660 let)
V Norimberku byla uzavřena smlouva Karla IV. s Otou V., zvaným Líný, a Ludvíkem VI., zvaným Říman, podle níž by v případě, že by se oba bratři nedočkali mužských potomků, připadly Branibory po jejich smrti České koruně a Karlův syn Václav získal titul braniborského markraběte.

20. 3. 1393 (630 let)
„Shozen jest s Karlova mostu pražského do řeky Vltavy sv. Jan Nepomucký, generální vikář pražského arcibiskupství… Na Karlově mostě stojí překrásná Brokoffova socha z kovu, postavená nákladem rodiny Vunšviců z r. 1683.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, s. 263)

23. 3. 1848 (175 let)
Kabinetním listem císař Ferdinand I. zrovnoprávnil češtinu s němčinou na českých školách. Schůze Pražanů ve Svatováclavských lázních iniciovala petici s požadavky mj. na státoprávní samostatnost českých zemí v rámci monarchie a zrovnoprávnění češtiny s němčinou ve školách a úřadech.

27. 3. 1628 (395 let)
V Brně se konala poprava Václava Bítovského z Bítova, odsouzeného k smrti již 2. 9. 1622 za účast v protihabsburském povstání na Moravě. Bítovský byl radikální představitel moravské stavovské opozice, jeden z vůdců povstalých moravských stavů za třicetileté války.

30. 3. 1783 (240 let)
Po zrušení kněžských biskupských seminářů a klášterního studia byly zřízeny v sídlech univerzit a lyceí státní generální semináře, které měly zajistit výchovu josefínsky smýšlejících a státu oddaných kněží. Měli se stát horlivými pastýři lidu, prodchnuti laskavostí a láskou k bližnímu.

30. 3. 1968 (55 let)
Ludvík Svoboda byl Národním shromážděním zvolen v tajné volbě prezidentem Československé republiky. Na tuto funkci byl navržen Svazem protifašistických bojovníků a na jeho kandidatuře se shodli poslanci všech politických stran Národní fronty. Prozatím se ztotožnil s reformním programem.

1698 (325 let) Václav Prokop Diviš
* 26. 3. 1698
† 21. 12. 1765
český kněz,  vynálezce  meteorologického stroje

1848 (175 let) Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě
17. 3. 1848
Fr. Palacký vydal český překlad 1. dílu 5dílné práce

1868 (155 let) Žofie Chotková
* 1. 3. 1868
† 28. 6. 1914
česká šlechtična, manželka Františka Ferdinanda d‘Este

1868 (155 let) František Hamza
* 6. 3. 1868
† 4. 6. 1930
český lékař a spisovatel, zakladatel dětské léčebny v Luži

1878 (145 let) František Janda­‑Suk
* 25. 3. 1878
† 23. 6. 1955
český atlet, první olympijský medailista, držitel světového rekordu

1888 (135 let) Eva Vrchlická
* 6. 3. 1888
† 18. 7. 1969
herečka a spisovatelka, vl. jménem Frídová, osvojená J. Vrchlickým

1898 (125 let) Jan Antonín Baťa
* 7. 3. 1898
† 23. 8. 1965
československý a brazilský podnikatel, sourozenec Tomáše Bati

1913 (110 let) František Bogataj
* 21. 3. 1913
† 4. 2. 1999
účastník zahraničního proti­komunistického odboje, velitel výsadku Carbon

1918 (105 let) bitva u Bachmače
8.–13.  3. 1918
první sv. válka, vítězný střet čs. legií s přesilou Německé císařské armády

1918 (105 let) Jaromír Šotola
* 2. 3. 1918
† 25. 10. 1938
český pilot, sestřelený v září 1938 maďarskou stíhačkou

1968 (55 let) Tomáš Holý
* 17. 3. 1968
† 8. 3. 1990
český dětský herec, oceněn na film. festivalu v Monte Carlu – nejlepší dětský herec

1978 (45 let) Vladimír Remek
2. 3. 1978
start lodi Sojuz 28 s prvním čs. kosmonautem, Čech – třetí národ světa ve vesmíru