Červen 2017

29.05.2017 | 18:30

červen 1217 (800 let)
Papež Honorius III. žádal krále Přemysla Otakara I. o uznání biskupova práva na desátky a o jeho právo ustavovat. Po dlouhém vyjednávání došlo na kompromis a rozhodnutí bylo vyhlášeno na Šacké hoře, někde na moravsko-rakouském pomezí, za účasti krále a biskupa.

1. 6. 1142 (875 let)
Silné vojsko Konráda Znojemského vtrhlo do Čech, s vojskem Vladislava II. se střetlo nedaleko Čáslavi. Po počátečním vyjednávání bylo Vladislavovo vojsko poraženo. Konrád oblehl Pražský hrad, ten se však ubránil i přes požár kostela sv. Víta a kláštera sv. Jiří.

1. 6. 1302 (715 let)
Tlak ze strany papeže Bonifáce VIII. proti Václavu II. se stupňoval. Protičeské tažení směřovalo i proti vlastnictví polské koruny. Na stranu papeže přešel i Albrecht I. Habsburský. Vytvořila se protiváclavská koalice říše a římské církve.

1. 6. 1162 (855 let)
Třetí tažení Fridricha I. Barbarossy proti Milánu. Město bylo konečně dobyto a obyvatelstvo vystěhováno a Milán srovnán se zemí. Český král Vladislav II. se vrátil s velkou slávou domů. Získal i nový erb, stříbrného lva v červeném poli. Dosud užívali Přemyslovci černou orlici na stříbrném štítu.

1. 6. 1417 (600 let)
Sjezd husitské šlechty ve snaze zmírnit narůstající krizi hledal cestu ke kompromisu s koncilem. Zaslal do Kostnice spis, který měl na podkladě citací z textů významných křesťanských osobností dokázat, že na „obřadu kalicha“ není nic rouhačského. Koncil tuto vstřícnost odmítl.

1. 6. 1467 (550 let)
Většina moravských měst přešla na stranu jednoty zelenohorské (česká katolická opozice proti českému králi Jiřímu z Poděbrad). Ve Vyškově byl vytvořen branný spolek Olomouce, Brna, Znojma a Jihlavy spolu s olomouckým biskupem Tasem. Na Moravě velel královskému vojsku Jiříkův syn Viktorin.

1. 6. 1632 (385 let)
Císařské oddíly vedené generálem Gallasem vytlačily saské vojsko z Čech a hlavní voj císařské armády pod Valdštejnovým velením postoupil do Bavor, obsazených z velké části Švédy; v polovině června obsadil Valdštejn Norimberk.

1. 6. 1722 (295 let)
Založena osada Ochranov hrabětem M. R. Zinzendorfem v Horní Lužici. Prvními obyvateli se stali emigranti ze severomoravského Kravařska. Vznikla zde obnovená jednota bratrská, jejímž biskupem se stal sám Zinzendorf. Významnou osobností v dějinách české emigrace této doby byl kazatel Jan, který sepsal spisy – Klíč Davidův a Harfa nová na hoře Sion.

1. 6. 1817 (200 let)
Mechanik pražské polytechniky Josef Božek veřejně před vedl svou parní loď na Vltavě u Císařského mlýna v Bubenči. Loď byla dlouhá 13 metrů a široká skoro 3 metry a byla poháněna parou pomocí zalomeného hřídele na dvě lopatková kola.

1. 6. 1817 (200 let)
V někdejší rakouské monarchii byly zavedeny poštovní schránky. Stály u poštovních úřadů a sloužily pro odesílání vnitrostátních zásilek, které platil příjemce. Větší obliby se dočkaly po roce 1850 se zavedením poštovních známek.

3. 6. 1897 (120 let)
Narodil se Václav Kubásek, český filmař, herec, scenárista a režisér, jeden z průkopníků a zakladatelů moderní československé kinematografi e. Mezi jeho nejvýznačnější fi lmy patří např. Svítání, Láska a lidé, Naši furianti, Železný dědek nebo Milujeme. V letech 1954–1960 se podílel na vzniku československé dabingové školy.

5. 6. 1932 (85 let)
Po 10 letech byl obnoven provoz lanovky na Petřín. Stavba nové lanovky, na níž se podíleli výhradně pražští dělníci, začala 4. listopadu 1931. Byly zbořeny obě původní stanice dráhy, demontovány kolejnice a rozebrány vozy. Dva nové vozy, opět vyrobené společností Ringhoff er, byly na dráhu usazeny 3. a 10. května 1932. Na přelomu května a června probíhaly zkušební jízdy.

7. 6. 1877 (140 let)
Narodil se prof. Dr. Václav Libenský, zakladatel české kard iologie, vyšetřovacích a léčebných ústavů v Poděbradech. Jednalo se o první vědecký balneologický ústav v tehdejší Československé republice. Libenského zásluhou se Poděbrady specializují na léčení chorob srdce a oběhového ústrojí.

9. 6. 1627 (390 let)
Ferdinand III. byl zvolen českým králem, korunovace proběhla 27. 11. 1627. Byl třetím synem císaře Ferdinanda II. Otec ho nechal korunovat uherským králem v roce 1625, českým králem r. 1627 a římským králem r. 1636. Byl horlivým katolíkem. Údajně však neměl rád jezuity, ačkoliv byl jimi vychován. 12. 6. 1932 (85 let) Narodil se Jiří Pištora, významný český básník, fejetonista a literární kritik. V šedesátých letech Pištora pracoval v administrativě Svazu spisovatelů, byl i redaktorem časopisu Tvář. Vydal sbírky Hodiny v řece, Země přibližných a Mezery v paměti.

14. 6. 1897 (120 let)
Narodil se Mikuláš z Bubna-Litic. Byl to český šlechtic a politik. Za 1. světové války sloužil v rakousko-uherské armádě u dragounů. Od 3. února 1940 zastával funkci ministra zemědělství Protektorátu Čechy a Morava ve vládě Aloise Eliáše. Vládní portfolio si udržel do ledna 1942.

17. 6. 1412 (605 let)
Jan Hus ohlásil veřejnou disputaci o bulách papežských. Papež v bule vyhlásil odpustky každému, kdo se bojů zúčastní. Ve viklefovských kruzích byl odpor proti odpustkům již delší dobu zakořeněn. Jan Hus napadl odpustkovou bulu a nazval papeže antikristem. Následovaly lidové bouře, které znepokojily i krále Václav IV. A ten se rozhodl, že nebude Husa dále podporovat.

18. 6. 1882 (135 let)
Na Střeleckém ostrově se konala Jubilejní slavnost Sokola Pražského, jejíž součástí byl i průvod Prahou. Tato slavnost měla v široké veřejnosti mimořádný ohlas a pro sokolské hnutí byl tento úspěch povzbuzením k další činnosti. Po krizi v sedmdesátých letech obnovil jeho společenskou autoritu a urychlil další vzestup.

22. 6. 1197 (820 let)
Na pražský stolec byl povolán Vladislav Jindřich, nejmladší syn krále Vladislava II. Převzal tím vládu i nad Moravou. Knížecí titul si nárokoval také jeho bratr Přemysl Otakar I. Schylovalo se k válce mezi bratry. Bratři se sešli den před bitvou a smírem se na nějakou dobu ukončily boje o český knížecí trůn a v zemi nastaly konečně klidnější časy.

25. 6. 1442 (575 let)
V pondělí po svatém Janu byla velká část města Strakonic takřka spálena na uhel. A to díky neopatrnému zacházení malého chlapce se střelnou zbraní.

1612 (405 let)
Matyáš Habsburský
13. 6. 1612
korunován římským císařem