1. června 793
Lindisfarne, ostrov v severovýchodní Anglii, spojuje s pevninou úzká cesta průchodná jen při odlivu. Právě tady byl irským misionářem sv. Aidanem z Iony založen klášter (635). O necelých 160 let později byl klášter (793) vypleněn Vikingy z Dánska – jde o první známý nájezd Vikingů na okolní země.
1. června 1953
Došlo k násilnému potlačení protikomunistických nepokojů v Plzni. Předcházela jim zlá ekonomická situace, která vyvrcholila měnovou reformou. Většina lidí přišla o úspory, omezeny byly výhody dělnické třídy a za více než 130 stávek v celé ČSR bylo v politických procesech odsouzeno 331 osob.
2. června 1793
Tohoto dne stanuli v čele Velké francouzské revoluce (1789–1799) Jakobíni, levicoví poslanci vedení Maximilienem Robespierrem. Zrušili feudální dávky, stanovili minimální mzdu, maximální cenu obilí, zabavovali přebytky a přerozdělovali je. Jejich vláda vešla ve známost jako vláda teroru.
2. června 1848
Na Žofínském ostrově v Praze proběhl na popud Františka Palackého a Karla Havlíčka Borovského Všeslovanský sjezd. Palacký propagoval austroslavismus jako obranu proti pangermanismu. V době sjezdu došlo k potyčkám mezi radikálními studenty a armádou. Studenti byli tvrdě potlačeni.
2. června 1953
Její Veličenstvo královna Alžběta II. už 60 let vládne šestnácti nezávislým státům Commonwealthu. Zpráva o smrti otce, krále Jiřího VI., ji zastihla při cestě po Austrálii a Novém Zélandu. Korunovaci 2. června 1953 poprvé v historii mohlo v televizním přenosu sledovat 20 milionů obyvatel Velké Británie.
7. června 1908
Před 105 roky poprvé v Praze jela elektrická tramvaj po Čechově mostě k Právnické fakultě. 28. června 1908 byla zprovozněna trať Právnická fakulta – Staroměstské náměstí. Od roku 1875 jezdily v hlavním městě tramvaje na koněspřežných tratích, poslední pravidelná jízda koňky vyjela v roce 1905.
7. června 1948
Jako velmi vážně nemocný abdikoval prezident Edvard Beneš (28. 5. 1884 – 3. 9. 1948) a ve funkci ho vystřídal Klement Gottwald. Mnozí mu zazlívají nerozhodnost, kterou usnadnil komunistům převzetí moci v únoru 1948, ale ještě v květnu 1948 tvrdošíjně odmítal KSČ podepsat novou ústavu.
8. června
Původ mužského jména Medard najdeme v němčině, odvozením od slov macht –
„moc“ a hardus – „tvrdý“. U nás je příchod jeho svátku sledován každoročně s obavami. Ne snad, že by nám hrozily bujaré oslavy Medardů, jsou spíše na vymření, ale kvůli pranostice „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“.
9. června 68
Ačkoli se římský císař Nero (37–68) zapsal do historie jako krutovládce, sám sebe viděl jako Boha a velkého umělce. Senát jej však prohlásil za nepřítele lidu, a tak se rozhodl z Říma uprchnout. Situace však byla bezvýchodná, proto se rozhodl nechat si vykopat hrob a 9. 6. 68 odešel dobrovolně.
9. června 1923
Připomeňme si narození české sportovní gymnastky a olympijské vítězky
Mileny Müllerové-Folberové(† 15. 12. 2009). Po kvalifikaci do sokolského družstva žen se zúčastnila XIV. olympijských her v Londýně. Ve víceboji družstev získala děvčata zlaté medaile a Milena skončila na kruzích čtvrtá.
13. června 2003
V dubnu 2003 byla v Aténách za účasti prezidenta Václava Klause a premiéra Vladimíra ŠpidlypodepsánaSmlouva o přistoupení ČR do EU. Od pátku 13. do soboty 14. června 2003 proběhlo referendum, ve kterém se občané České republiky rozhodli smlouvu schválit a do Evropské unie vstoupit.
15. června
Sicilan, přesto patron české země. Řeč je o svatém Vítu (snad 297–304). Podle legendy byl odhalen jako křesťan, a protože se odmítl vzdát své víry, byl prý spolu s učitelem Modestusem na příkaz císaře Diokleciána vařen v kotli s olejem a posléze předhozen lvům. Když i to oba přežili, byli nakonec sťati.
19. června 1978
Když Jim Davis představil 19. června 1978 kocoura Garfielda, jistě netušil, že za 35 let bude jeho komiks pravidelně přetiskovat 2 570 novin a časopisů. Sympaticky líný kocour, poněkud opožděný pes Odie a společensky nešikovný páníček Jon Artbuckle jsou dnes populární po celém světě.
20. června 1903
20. června 1903 byl slavnostně zahájen provoz na trati Slavonice – Schwarzenau, prodloužila se tak vlaková linka z Telče. Největší traťová rychlost byla stanovena na 25 km/h a teprve po roce provozu se rychlost celé lokálky zvýšila na 40 km/h. Plán dotáhnout trať až k Dunaji se ale nerealizoval.
21. června
Červnový slunovrat na polokouli severní je slunovratem letním, kdežto na jižní zimním. Nastává zpravidla 20. či 21. června, vzácně pak 22. června (naposledy 1975, příští 2203), nebo 19. června (příští 2488). V tento den se slunce na severním polárním kruhu o půlnoci dotkne horizontu, aniž by zapadlo.
22. června 1633
Astronom a fyzik Galileo Galilei (1564–1642), otec moderní astronomie, se proslavil vylepšením dalekohledu a astronomickými pozorováními. 22. června 1633 inkvizice donutila 69letého Galilea odvolat výsledky své práce. Poučen upálením Giordana Bruna v roce 1600 odvolal a skončil v doživotním domácím vězení.
23. června 1613
Je tomu 400 let, co zemřel Adam Huber z Riesenpachu (1545–1613), osobní lékař císaře Rudolfa II. Studoval na německých univerzitách, byl městským lékařem v Litoměřicích i rektorem Karlovy univerzity. Spolu s Danielem Adamem z Veleslavína přeložil a vydal Matthioliho herbář.
24. června 1448
K boji proti Strakonické jednotě českých katolíků a prosazování kompaktát byla 24. června 1448 v Kutné Hoře založena Poděbradská jednota. V jejím čele stál Jiří z Poděbrad, kterému vojska jednoty otevřela cestu k funkci správce země a později krále, když téměř bez boje obsadila 3. září 1448 Prahu.
25. června 1363
Karel IV. se ve svém synovi viděl, a tak byl Václav IV. (1361–1419) korunován Arnoštem z Pardubic českým králem už ve svých dvou letech. Otec mu diplomacií a penězi zabezpečil i římský trůn. Bohužel se z Václava později nestal právě nejúspěšnější král a císař, proslul spíše skandály.
27. června 1968
Dokument Dva tisíce slov vznikl na podnět několika pracovníků Československé akademie věd. Text, který sepsal Ludvík Vaculík, vyšel 27. června 1968 v Literárních listech a denících Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny. Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.
29. června 1793
Josef Ludvík František Ressel(1793–1857), český lesník a spisovatel, je vynálezcem např. lodního šroubu, šroubového lisu, kuličkového ložiska, pneumatické potrubní dopravy nebo buzoly. Pomník ve Vídni mu odhalili už v roce 1863, ale v rodném městě až o 61 let později.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.