březen 1451 (565 let)

Vysláno české poselstvo k císaři Fridrichu III. s žádostí o vydání prince Ladislava. Císař prostřednictvím svých poslů sdělil českému sněmu zamítavou odpověď. Jedním z členů poselstva byl A. S. Piccolomini, který byl r. 1458 zvolen papežem (Pius II.), taktéž autor latinské Kroniky české.

16. března 1746 (270 let)

V Olomouci založil baron Josef Petrasch učenou společnost Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis, jejímiž členy byla řada domácích i zahraničních učenců. Společnost vydávala první vědecký časopis ve střední Evropě, který byl psán v duchu osvícenského katolicismu.

březen 1781 (235 let)

Po nástupu Josefa II. byla zrušena všechna závislost domácích klášterů na zahraničních centrálách a zakázány vzájemné styky. Za představené se nesměli volit cizinci. Postupně měly být zrušeny kláštery, které se nezabývaly vyučováním, nepěstovaly vědu nebo nepečovaly o nemocné.

březen 1821 (195 let)

Protirobotní vzpoura na Moravě zasáhla 36 panství (Znojemsko, Náměšťsko, Brněnsko i Jihlavsko) s cílem přestat robotovat (nepřesný výklad berního provizoria z 8. února 1819). Do oblasti nepokojů bylo vysláno vojsko, jež hromadným zatýkáním a tělesnými tresty „revoltu“ potlačilo.

4. března 1836 (180 let)

Císař Ferdinand I. udělil vídeňskému bankovnímu domu Rothschildů koncesi na stavbu první parní železnice z Vídně do solných dolů v Haliči s odbočkami do Brna, Olomouce a Opavy, Dvorců a Wieliczky. Bylo to vítězství průkopníků a zakladatelů první parostrojní železnice v Rakousku.

12. března 1846 (170 let)

Bylo vydáno nařízení, jež zostřovalo zdravotní předpisy o ubytování dětí v továrnách. Původní dekret nařizoval, aby chlapci a děvčata byli ubytováni odděleně, aby na každém lůžku spalo jen jedno dítě, aby děti byly alespoň 1x týdně umyty a učesány a každý osmý den aby dostaly čisté prádlo.

19. března 1896 (120 let)

Byl zahájen provoz na první elektrifikované tramvajové lince v Praze z Karlína do Vysočan. Starší elektrickou dráhu měly jen Teplice (1895), následovaly Most a Liberec (1897), Olomouc (1898), Ústí nad Labem a Plzeň (1899), Jablonec nad Nisou, Brno (1900).

26. března 1926 (90 let)

Některé ze vznikajících fašistických skupin (Českoslovenští fašisté a Národní hnutí) se sdružily v Národní obec fašistickou (NOF). 2. ledna 1927 se v Brně sešel sjezd Velké rady fašistické, kde bylo zvoleno direktorium vedené R. Gajdou. Mládežnická organizace NOF se nazývala Omladina.

15. března 1931 (85 let)

V Praze se sešel celonárodní sjezd nezaměstnaných, kde na tisíc delegátů žádalo zrušení gentského systému podpory v nezaměstnanosti a plnou státní podporu pro všechny nezaměstnané. Konal se ve vysočanském Lidovém domě a jeho úkolem bylo též rozpracovat usnesení VI. sjezdu strany.

14. března 1991 (25 let)

Na shromáždění konaném v Bratislavě pod názvem „Národní oslavy 52. výročí vzniku Slovenského státu“, které pořádala Slovenská národní jednota, došlo k napadení prezidenta Václava Havla demonstranty. Bylo na něm též přijato memorandum požadující samostatnost Slovenska.