Červen 2014

30.05.2014 | 00:00

3. červen 969

Sv. Vojtěch byl vysvěcen a pomazán na biskupa, a stal se tak druhým pražským biskupem. Je považován za autora nejstarších českých duchovních písní. V jeho repertoáru byla např. známá píseň „Hospodine, pomiluj ny“. V roce 999 byl papežem Silvestrem II. prohlášen za svatého.

červen 1044

Jedno ze tří vojenských tažení Jindřicha III. (28. října 1017 – 5. října 1056) do Uher, při němž rovněž „asistovalo“ české vojsko knížete Břetislava (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055), který viděl novou příležitost k expanzi do sousedství českého státu. Zřejmě také proto vzbudily uherské výpravy v Čechách veliký zájem.

7. červen 1099

První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů. V roce 1099 vojsko křižáků dorazilo k Jeruzalému a zahájilo pět týdnů trvající obléhání.

červen 1384

Popuzený král Václav IV. (26. února 1361 – 16. srpna 1419) využil malicherného sporu o jez na Labi a zbavil arcibiskupa Jana z Jenštejna (27. prosince 1347 až 1350 – 17. června 1400), který byl českým šlechticem, duchovním, politikem i umělcem, jeho kancléřského úřadu, když ho předtím držel v zajetí na Karlštejně.

12. červen 1394

Moravský markrabě Jošt uzavřel v Praze s příslušníky vysoké české šlechty jednotu proti Václavu IV. Po zajetí krále Václava v Králově Dvoře u Berouna panskou jednotou v čele s markrabětem (jeho bratrancem) Joštem narychlo svolaný zemský sněm v Praze ustavil Jošta „zemským správcem“.

24. červen 1434

Na popud zemského správce Aleše z Riesenburka byl svolán Svatojánský sněm, kterého se účastnily české i moravské stavy a dohodly se nabídnout císaři Zikmundovi českou korunu. Táborské a sirotčí bratrstvo se tak vzdává obnovy polních vojsk a vlastních mandátů. Rozhodnutí krajského zřízení bylo totiž nekompromisní. Vyhlášeno roční příměří v zemi.

červen–listopad 1439

Připomeňme si velkou tragédii, která postihla naši zemi v roce 1439. V červnu u nás a v okolních zemích vypukla morová epidemie. Bohužel si vyžádala přes 50 tisíc životů. Mor do naší země dorazil za vlády Albrechta II. Habsburského, který nárok na český trůn získal sňatkem se Zikmundovou dcerou Alžbětou Lucemburskou.

5. červen 1469

Český sněm odmítl svévolnou olomouckou volbu Matyáše Korvína českým králem a na návrh Jiřího z Poděbrad uznal nástupnictví Vladislava Jagellonského, syna polského krále Kazimíra IV., s dodatkem, aby si Vladislav vzal za manželku Ludmilu, třináctiletou dceru Jiřího (k tomu ale nedošlo). Jiří se zřekl nástupnictví svých synů.

10. červen 1619

Vojsko českých stavů bylo poraženo císařskou armádou v jedné z prvních bitev české fáze třicetileté války, v bitvě u Záblatí, čímž nastal obrat ve vývoji českého stavovského povstání během třicetileté války. Jednalo se o přelomovou bitvu války, protože byla jedna z prvních, ve které stavové prohráli.

červen 1639

Severovýchodní Čechy byly zaplaveny švédským vojskem, oddíly Zděňka z Hodic pronikly až k hranicím Slezska. Švédové se také pokusili proniknout na Moravu, moravská zemská hotovost a studentská legie je však zastavily. Na severu Čech loupily jednotky generála Torstenssona, ten předtím operoval v Lužici a ve Slezsku.

15. červen 1754

Na farní zahradě v Příměticích u Znojma postavil svůj první bleskosvod farář Prokop Diviš. Svůj „meteorologický stroj“ sestrojil dříve než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin. Divišova koncepce byla odlišná od Franklinovy, jeho bleskosvod byl především uzemněný, a proto fungoval lépe.

1. červen 1829

V Ledeburském paláci v Praze proběhla výstava českých průmyslových výrobků. Poprvé zde byly udělovány zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Obdobné výstavy se poté v Praze konaly ještě několikrát. Byly k vidění například ve dnech od 22. června až do 31. července roku 1831, nebo také od 1. do 30. září v roce 1836.

17.–24. červen 1844

V Praze začali projevovat obrovskou nevoli tiskaři kartounu. Důvodem byly mzdy, které nerozlišovaly práci „snazší“ a „obtížnější“. Dělníci vstoupili do stávky především ve firmě bratří Porgesů na Smíchově. Po přidání dalších pražských kartounek došlo i na rozbíjení zatracovaných perotin. Zasáhnout muselo až vojsko, které vše vrátilo do „starých“ kolejí.

14. červen 1849

Císařským nařízením vstoupila v platnost od 1. července 1850 nová soudní organizace; správa soudnictví byla svěřena ministerstvu spravedlnosti a nejvyšší soudní úřad byl přeměněn v nejvyšší soudní a kasační dvůr. Stal se vrcholem organizace, kterou tvořily další tři stupně: vrchní zemské, zemské a okresní soudy.

12. červen 1869

Převodem Waldsteinských závodů do vlastnictví Emila Škody vznikla firma Škoda Plzeň. Celková dohodnutá kupní cena byla 167 642 zlatých. Nový majitel začal plzeňskou strojírnu ihned úspěšně rozvíjet. Koupil malou továrničku s 33 dělníky, ze které brzy vybudoval mamutí podnik, v němž pracovalo 4 000 dělníků a 200 techniků.

14. červen 1894

V Karviné došlo k důlnímu neštěstí, při kterém zemřelo 235 horníků. Postihlo doly Jindřicha Larisch-Mönnicha a bylo doposud největším důlním neštěstím v Ostravsko-karvinském revíru. Výbuch zasáhl důl Františka, následný požár se rozšířil i do sousedních dolů Hlubina a Jan Karel, které s ním byly v podzemí propojeny.

30. červen 1894

Slavnostní otevření zvedacího mostu Tower Bridge v Londýně. Postaven byl v souvislosti s rozmachem průmyslové výroby ve východní části Londýna. Aby nebyla omezena lodní doprava, muselo se najít ideální řešení stavby mostu. Ve veřejné soutěži zvítězil návrh městského architekta Horace Jonese.

10. červen 1909

Britský parník Slavonia poprvé použil mezinárodní tísňový signál v Morseově abecedě SOS. Sestává ze 3 teček, 3 čárek a 3 teček vysílaných bezprostředně za sebou. Teprve později vznikla zpětně anglická věta „Save Our Souls“ (česky „Spaste naše duše“) nebo také „Save Our Ship“ (česky „Zachraňte naši loď“).

červen 1919

Nastalo období velkého poklesu zahraničního kurzu koruny. V květnu 1919, kdy měla koruna nejvyšší kurs, se platilo 34 švýcarských franků za 100 korun českých. V červnu se za stejnou sumu platilo už jen 29 franků a v prosinci téhož roku tato částka spadla jen na 9,25 franků. Pokles koruny v tuto dobu byl opravdu výrazný.

15. červen 1919

V českých zemích (na Slovensku a na Podkarpatské Rusi v důsledku válečných akcí nebyly organizovány) se konaly volby do obecního zastupitelstva. Zvítězila v nich sociální demokracie, následovali agrárníci, socialisté, pak lidovci a teprve za nimi národní demokraté. Kramářova vláda podala 7. července 1919 demisi.

16. červen 1919

Vyhlášena Slovenská republika rad pod ochranou maďarské Rudé armády. Byl tak nastolen pokus o vytvoření diktatury proletariátu. Poté co maďarská vojska opustila území Slovenska, republika zanikla. Při tomto válečném konfliktu padlo 1018 čs. vojáků. ČSR vynaložila 1 miliardu a 234 milionů na válečné výdaje.

28. červen 1919

Podepsáním Versailleské mírové smlouvy končí 1. světová válka, a to po šestiměsíčním jednání na Pařížské mírové konferenci. Byla požadována plná odpovědnost Německa za vypuknutí války, včetně zaplacení 132 miliard marek státům Dohody za válečné reparace. V důsledku této smlouvy Německo přichází i o značná území.

9. červen 1934

Československá republika uznala de iure Sovětský svaz. V návaznosti na to s ním začala udržovat diplomatické styky. Demokratická ČSR několik let nechtěla SSSR uznat, protože nesouhlasila s komunistickým převratem, zavražděním cara a celé jeho rodiny a Leninskou, později i Stalinskou násilnou bolševizací celé země.

30. červen 1934

Začala na příkaz Adolfa Hitlera jednorázová akce Noc dlouhých nožů, která zlikvidovala velitelský sbor SA, včetně jejího velitele a tehdejšího spolubojovníka Hitlera Ernsta Rohma a dalších dvou generálů a jednoho důstojníka. Byla tak radikálně vyřešena obava z ohrožení Hitlerovy moci.

21. červen 1939

K. von Neurath vydává nařízení o židovském majetku. Začíná tak nová etapa židovského uplatňování kritérií podle Norimberských zákonů. Konfiskaci židovského majetku za nacizmu a následnému převodu do rukou tzv. „árijců“ podléhaly i akciové společnosti s 25% židovskou účastí.

9.–11. červen 1959

Na sjezdu socialistické kultury vyzvalo stranické vedení tvůrčí pracovníky „k vysoké odpovědnosti za uskutečnění cílů socialistické kulturní revoluce, za široké osvojování marxistického světového názoru, k aktivní účasti na překonání ideologického dědictví minulosti a na formování socialistického člověka“.

19. červen 1979

Zemřel český herec a divadelní režisér Václav Vydra ml. Byl uznávanou osobností na divadelních jevištích. Hrál jak role komediální, tak vážné. V letech 1949–1951 učil na DAMU. V roce 1957 získal ocenění zasloužilý umělec. Se svojí chotí Danou Medřickou měli syna Václava Vydru – nynějšího převážně komediálního herce.

29. červen 1989

Zveřejněn manifest Několik vět, který se hlásil ke svobodě a demokracii. Obsahoval např. větu: „Vyzýváme vedení naší země, aby pochopilo, že nadešel čas ke skutečným změnám a že tyto změny jsou skutečná demokratická diskuze.“ Petici podepsaly tisíce občanů.

počet zhlédnutí: 3393

zpět

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku červen 2014

Červen 2014

Děkujeme za Vaši odpověď,

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.