Březen 2015

28.04.2015 | 11:16

1070 (945 let)

V Praze na Vyšehradě byla prvním českým králem Vratislavem I. založena královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla. Nová kapitula byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podřízena přímo papeži. Vratislav II. tak omezil moc svého bratra, pražského biskupa Jaromíra.

březen 1115 (900 let)

Český kníže Vladislav I. povolal Soběslava I. zpět do Čech po lednovém mírovém jednání, kde došlo k usmíření panujícího Vladislava I. s bratry. Soběslav tak dosáhl na přímluvu Boleslava Křivoústého odpuštění a získal Hradecko a moravské úděly.

březen 1435 (580 let)

V Praze se uskutečnil svatovalentinský sněm, kde došlo k ustanovení konkrétních požadavků kališníků k církvi. S rozhodnutím souhlasilo deset táborských měst, proti rozhodnutí se postavil pouze Tábor a husitský hejtman Jan Roháč z Dubé.

březen 1915 (100 let)

V Praze vznikl ústřední orgán domácího odboje pro řízení zpravodajské a konspirační práce v českých zemích. V čele organizace stáli Edvard Beneš, Přemysl Šámal a Cyril Dušek. Koncem války se organizace přejmenovala na Tajný výbor Maffie.

2. březen 1835 (180 let)

Ve věku sedmašedesáti let zemřel císař František I. Nástupcem trůnu se stal jeho slabomyslný a epilepsií trpící syn Ferdinand I. Ve skutečnosti za něj však vládla státní konference, jmenovitě jeho strýc arcivévoda Ludvík, kancléř C. W. L. Metternich a F. A. Kolovrat.

4. březen 1515 (500 let)

Město Most zachvátil obrovský požár, který zničil celé město, zůstaly pouze dvě světnice. Kromě místních kostelů a veřejných budov vyhořel do základů i konvent magdalenitek. Při požáru zahynulo přes 400 lidí. Poté byly zavedeny noční hlídky majitelů domů.

7. březen 1135 (880 let)

Psal se rok 1135 a na začátku března toho roku se nad hlavním městem, ale i nad jinými městy, objevila podivná znamení na slunci, do té doby nevídaná. Jako by byla tři slunce na nebi až do půl dvanácté na orloji.

10. březen 1510 (505 let)

V Olomouci potvrdil Moravanům král Vladislav jménem svého syna všechna jejich práva a svobody vydáním tzv. privilegia, ve kterém současně stvrdil spojitost Moravy, Čech a Lužic s Korunou českou. Dále se zavázal, že se žádné slezské knížectví neodcizí Koruně české.

13. březen 1390 (625 let)

V Praze ve čtvrtou neděli postní za vlády krále Václava IV. začalo Milostivé léto, které pro Čechy vyhlásil papež Bonifacio IX. v souvislosti s odpustkovou praxí slibující odpuštění všech trestů za hříchy. Oslavy trvaly až do Povýšení sv. kříže a Praha tehdy velmi zbohatla.

13. březen 1485 (530 let)

V Kutné Hoře se uskutečnil husitský sněm. Došlo zde k uspořádání v království a ke zrovnoprávnění katolické a kališnické církve. Katolická strana totiž uznala platnost kompaktát jako základního zemského zákona. V zemi tak po 31 let zavládl náboženský klid.

13. březen 1495 (520 let)

Na českém sněmu bylo zásluhou Viktorina Kornela ze Všehrd schváleno usnesení o přednostním postavení češtiny v Čechách. Od té doby bylo možné pouze cizojazyčné písemnosti přepisovat do zemských desek jazykem německým nebo latinským.

14. březen 1420 (595 let)

Ve Vratislavi byl veřejně mučen a nakonec upálen Jan Krása, věnečník z Nového Města pražského, protože se veřejně zastával českých stoupenců Husových myšlenek. Dva dny po jeho smrti vyhlásil papežský legát Fernando, biskup Lucký, křížové tažení.

15. březen 1940 (75 let)

Prahu zasáhla silná povodeň. Průtok Vltavy tehdy činil 3 245 m³/s. Situaci zkomplikovaly ledy, které zatarasily koryto řeky. Hladina řeky ve Štěchovicích dosáhla výšky 940 cm. Povodeň poškodila nejen mnoho domů, ale i staveniště budoucí přehrady.

16. březen 1880 (135 let)

V Ústí nad Labem se narodil československý armádní generál Eduard Kadlec. Jako voják strávil 5 let v Belgickém Kongu. Za první světové války vstoupil do československých legií a jako jeden z jejich velitelů se zúčastnil bitev v Rusku. Zemřel 19. srpna 1961 v Brně.

16. březen 1985 (30 let)

Těšnovské nádraží bylo zničeno z důvodu výstavby severojižní magistrály. Tato novorenesanční budova, která zdobila Prahu po 110 let, se tím stala symbolem likvidace historických památek. Před demolicí byla budova odstrojena od umělecky cenných předmětů.

18. březen 1940 (75 let)

V Praze se narodila česká herečka Jana Březinová. Po absolvování studia herectví na DAMU získala angažmá v příbramském divadle. Během svého života vytvořila řadu významných divadelních rolí. Účinkovala i v televizi a filmu. Zemřela 9. května 2000 v Brně.

18. březen 1945 (70 let)

V Libáni u Jičína se narodil československý televizní hlasatel Miloš Frýba. Do televize nastoupil již v roce 1968 a v roce 1972 se po vítězství v konkurzu stal hlasatelem. V televizi pracoval až do roku 2008. Zemřel 30. prosince 2010 v Praze.

19. březen 1940 (75 let)

V Praze zemřel Adolf Wenig, český spisovatel, pedagog a překladatel. Psal především pohádky a pověsti pro děti a mládež, například Čertoviny, Kocourkov nebo Věnec pražských pověstí. Na jeho libreto Čert a Káča složil Antonín Dvořák známou operu.

20. březen 1945 (70 let)

Adolf Hitler vydal tzv. Neronův rozkaz, který nařizoval, že všichni občané Německa, kteří zůstanou na územích získaných spojenci, mají být okamžitě zastřeleni. Zároveň měly být zničeny stavby, stroje a zařízení.

20. březen 1950 (65 let)

Římskokatoličtí biskupové a duchovní byli donuceni složit tzv. slib věrnosti republice. Součástí slibu byly organizované doprovodné akce s cílem přesvědčovací kampaně, jež měla přimět duchovní vyjádřit souhlas se socialistickým zřízením.

22. březen 1625 (390 let)

Kardinál Dietrichštejn vydal dekret nařizující obyvatelům měst, aby přestoupili na katolickou víru, nebo se vystěhovali ze země. Zároveň byli povinni odevzdat třetinu majetku císařské komoře. Pouze protestantská šlechta mohla i nadále vyznávat svou víru.

22.–29. březen 1945 (70 let)

V Moskvě proběhla tzv. moskevská jednání mezi představiteli čtyř českých politických stran (KSČ, lidové, národně socialistické a sociálně demokratické) a zástupci Slovenské národní rady (zástupci KSS a Demokratické strany). Výsledkem bylo sestavení vládního programu.

23. březen 1880 (135 let)

V Pelhřimově se narodil český sochař, malíř a grafik Emanuel Kodet. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Mezi jeho nejznámější díla patří socha Jana Žižky u Sudoměře a Husův pomník v Sušici. Zemřel 4. února 1954 v Lučanech nad Nisou.

25. březen 1420 (595 let)

Nedaleko Sudoměře došlo k prvnímu významnému vítěznému střetnutí husitů s královským vojskem. Husitská výprava v čele s Břeňkem ze Švihova a Janem Žižkou z Trocnova se postupně přesouvala z Plzně do Tábora, kde bylo rytířské vojsko poraženo husity.

28. březen 1845 (170 let)

Prahu postihla rozsáhlá jarní povodeň. Byla zatopena většina Starého Města, níže položené části Malé Strany a Smíchova, Podskalí a téměř celý Karlín. Průtok řeky tehdy dosáhl 4500 m³/s. Navzdory katastrofálním následkům povodně Karlův most odolal.

30. březen 1920 (95 let)

Národní československé shromáždění přijalo zákon o ustanovení státních symbolů. Kromě definitivní podoby československé vlajky byly schváleny malý, střední a velký státní znak ČSR a standarta prezidenta republiky.

31. březen 1870 (145 let)

Při rozehnání stávkujících dělníků v severočeském Svárově došlo bez předchozí výzvy k rozchodu ke střelbě veřejných bezpečnostních sborů, při které bylo zastřeleno šest stávkujících. Stávka probíhala deset týdnů a zúčastnilo se jí několik tisíc stávkujících.

31. březen 1910 (105 let)

V Praze se narodil významný český operní a činoherní režisér Karel Jernek. Již během studií režíroval v Národním divadle, kde střídavě působil až roku 1985. Jeho dcera Klára Jerneková byla dlouholetou členkou činohry Národního divadla.

31. březen 1930 (85 let)

V Praze se narodil Alfréd Jindra, reprezentant ČSR v rychlostní kanoistice. Na LOH v Helsinkách v roce 1952 získal bronzovou medaili v závodě jednotlivců na 10 000 m. Avšak před následujícími LOH v Melbourne v roce 1956 onemocněl obrnou a ochrnul na dolní část těla.

počet zhlédnutí: 3550

zpět

Březen 2015

Děkujeme za Vaši odpověď,

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.