Červen 2015

27.05.2015 | 12:26

1. červen 1910 (105 let)

V Pelhřimově se narodil sochař Jan Kodet. Umělecké nadání zdědil po otci sochaři Emanuelovi Kodetovi. Jeho tvorba byla ovlivněna dobovými uměleckými směry, zejména kubismem a poetismem. Jeho syny jsou malíř a sochař Kristian Kodet a herec Jiří Kodet († 2005).

2. červen 1420 (595 let)

Pražané zrazeni Čeňkem z Vartenberka učinili nejprve útok na Pražský hrad, avšak jejich útok byl krvavě potlačen. Jejich odplatou bylo vypálení čtyř klášterů – Břevnovského, Strahovského, Matky Boží a sv. Tomáše. Dále také zpustošili celou Malou Stranu.

2. červen 1855 (160 let)

V Osenici v okrese Jičín se narodil Karel Förster, český houslista, varhaník a hudební skladatel. Jeho otcem byl učitel hudby Josef Förster. Po absolvování studia na Pražské konzervatoři se stal houslistou Prozatímního divadla, později také varhaníkem v Moravských Budějovicích.

3. červen 1535 (480 let)

Narodil se Kašpar Kaplíř ze Sulevic, karlštejnský purkrabí a nejvyšší zemský písař Království českého. Díky autoritě u českých stavů se stal vůdcem stavovského povstání proti Habsburkům. 21. června 1621 byl však popraven na Staroměstském náměstí spolu s dalšími českými pány.

3. červen 1930 (85 let)

V Praze se narodil český filmový režisér a scenárista Václav Vorlíček. Po vystudování režie na pražské FAMU nastoupil jako asistent režie do filmového studia Barrandov. Mezi jeho nejznámější filmy patří pohádky (Arabela) nebo komedie (Pane, vy jste vdova!).

6. červen 1935 (80 let)

V Praze se narodil český herec Karel Augusta. Po absolvování studií na DAMU začal účinkovat v divadle v Uherském Hradišti a později také v Divadle Na Zábradlí. Objevil se v téměř sto padesáti filmech, například Vrchní, prchni (1980) nebo Kamarád do deště (1988).

6. červen 1620 (395 let)

Ferdinand II. pověřil Maxmiliána I. Bavorského správou Čech a uzavřel s ním spojenectví. Ferdinandova strana získala nad českými vzbouřenci opět převahu, kterou završila porážka armády Fridricha Falckého na Bílé hoře. Maxmilián opustil Prahu s bohatou kořistí.

9. červen 1970 (45 let)

Při jedné z nejtragičtějších povodní na jižní Moravě zahynulo 34 horníků Dolu Dukla Šardice, do kterého se vylil Šardický potok. Událost byla děsivá nejen kvůli množství spadlých srážek a jimi vyvolané průtokové odezvě na vodních tocích, ale i rozsahem škod v místních obcích.

11. červen 1925 (90 let)

V Praze se narodila sportovní gymnastka a olympijská vítězka Božena Srncová. Jejím největším úspěchem bylo olympijské zlato v soutěži družstev žen v roce 1948. Na OH v Helsinkách roku 1952 získala s družstvem žen stříbrnou medaili. Zemřela 30. listopadu 1997.

12. červen 1345 (670 let)

Vojska polského krále Kazimíra vtrhla do Ratibořska a Opavska. Český král Jan Lucemburský svolal české i moravské pány do Kutné Hory a hrozbou si vynutil jejich účast na vojenském tažení do Horního Slezska. Po obléhání Krakova uzavřel Kazimír příměří.

12. červen 1480 (535 let)

V pondělí vyjel král Vladislav z Prahy do Kutné Hory s doprovodem několika staroměstských Pražanů. Na místě však byli Pražané zajati, uvězněni a mučeni za to, že zpívali píseň „Věrní křesťané, silně doufejme o Kristově večeři“, kterou král Vladislav přísně zakázal.

13. červen 970 (1045 let)

V Praze na Proseku byl českým vévodou Boleslavem Nábožným založen kostel sv. Václava. Tento románský kostel je nejstarší svatyní, která byla zasvěcena dědici české země, pravděpodobně je také starší než bývalá malostranská rotunda sv. Václava.

15. červen 1615 (400 let)

V Praze jednal generální sněm za účasti českých, moravských, slezských a lužických stavů o konfederaci zemí Koruny české. Jednalo se například o vytvoření krajských sjezdů či o obnovení smluv s některými evropskými panovníky. Moravané, Slezané i Lužičané však projevili nespokojenost nad přístupem českých stavů.

15. červen 1615 (400 let)

Na generálním sněmu v Praze byly schváleny artikuly „O zachování starožitného jazyka českého a vzdělání jeho“, označované jako jazykový zákon z roku 1615. Tyto artikuly měly za cíl ochranu češtiny jako státního jazyka. Zákon byl reakcí na rostoucí počet cizinců, zejména Němců.

15. červen 1890 (125 let)

Velkoprůmyslník Alois Oliva s manželkou Luisou odkázal dva své pražské domy k financování nově založené vychovatelny problémových dětí v Říčanech u Prahy (dnes dětská léčebna Olivovna). V říjnu 1896 byla budova oficiálně otevřena pro 80 dívek a 40 chlapců.

16. červen 1410 (605 let)

Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka vydal příkaz shromáždit Viklefovy spisy a knihy „na něm závislé“. O měsíc později nechal tyto zabavené knihy na dvoře svého malostranského paláce veřejně spálit.

18. červen 1860 (155 let)

Český politik F. L. Rieger předložil při audienci u císaře obsáhlé memorandum, které bylo jakýmsi vyhlášením českého politického programu. Požadoval v něm vydávání českých politických novin, jazykovou rovnoprávnost na úřadech a školách a oživení státních institucí.

21. červen 1130 (885 let)

Český kníže Soběslav I. nechal na Vyšehradě popravit dva služebníky českých hrabat Miroslava a Střezimíra – Skocha a Jaroše. Ti měli úkladnou vraždu Soběslava I. vykonat. Za to byli nejprve do kola vpleteni, oči jim byly vyloupnuty, ruce a jazyk jim byl uříznut.

22. červen 1085 (930 let)

V Praze propukla morová epidemie, která trvala až do měsíce listopadu. Mor se rychle rozšířil po celé Evropě. Počet obětí se zvyšoval, denně bylo pohřbeno na 50 mrtvých.

26. červen 1695 (200 let)

Na severomoravském panství Hukvaldy vypuklo nevolnické povstání 1 500 povstalců z 30 vesnic panství. Lidé vystoupili se zbraní v ruce proti olomouckému biskupovi Karlu z Lichtenštejna a žádali zmírnění svých robotních povinností. Povstání bylo tvrdě potlačeno.

počet zhlédnutí: 3256

zpět

Červen 2015

Děkujeme za Vaši odpověď,

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.