1. 6. 1811 (205 let)
S platností ve všech neuherských zemích rakouského císařství vyhlásil císař František I. Všeobecný zákoník občanský, který byl základem občanského práva od skončení josefinského období až do zániku monarchie. Na českém území zůstal v platnosti až do vydání občanského zákoníku v roce 1950.
2. 6. 1541 (475 let)
Vypukl požár Malé Strany a Hradčan, který byl nejničivější v historii Prahy. Vznikl při opravě střechy paláce Smiřických na Malostranském náměstí. Zasáhl též Pražský hrad, poškozen byl Chrám sv. Víta, Královský palác, Vladislavský sál, shořel archiv pozemkových knih české šlechty. Obnova města trvala desetiletí.
3. 6. 1421 (595 let)
V Čáslavi byl zahájen Čáslavský sněm, na němž účastníci neuznali Zikmunda Lucemburského za českého krále a přijali čtyři artikuly pražské. Byla jmenována prozatímní dvacetičlenná zemská vláda, jež měla spravovat věci veřejné do 28. září 1421, dokud do té doby nebude přijat nový král.
7. 6. 1781 (235 let)
Byl položen základní kámen Stavovského divadla v Praze. Otevřeno bylo 21. března 1783 jako Nosticovo divadlo. Budovu dal postavit osvícený vlastenec hrabě František Antonín Nostic-Rieneck. Stavba jedné z prvních klasicistních budov v Praze trvala dva roky. Původně se v divadle hrála německá činohra a italská opera.
10. 6. 1376 (640 let)
Nejstarší syn Karla IV. Václav IV. byl ještě za otcova života po složitých jednáních zvolen králem římským. Již jako dvouletý byl korunován Arnoštem z Pardubic na českého krále a jeho otec mu diplomacií a penězi zabezpečil i římský trůn. Korunován byl pak definitivně 6. července 1376 v katedrále v Cáchách.
16. 6. 1471 (545 let)
Vladislav Jagellonský (1456–1516) byl prohlášen českým králem. Pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců. Bývá hodnocen jako jeden z nejslabších českých panovníků, neboť jeho vláda vedla k úpadku královské moci. Šlechta mu přezdívala „Král bene“.
18. 6. 1311 (705 let)
Jan Lucemburský uspořádal v Brně zemský sněm, kde vydal inaugurační diplom pro Moravu, který domácí šlechtě zaručoval, že nebude povinna vojensky podporovat krále v zahraničí a že úřady budou zastávány pouze rodáky. Pro Čechy byl vydán již v prosinci 1310, tato verze se však nedochovala.
21. 6. 1621 (395 let)
Konala se poprava 27 vůdců českého stavovského povstání na Staroměstském náměstí v Praze. Exekuce byla krutým představením, které uzavřelo porážku stavovských armád na Bílé hoře. Habsburkové tímto šokujícím aktem chtěli odradit potenciální opozici od jakéhokoliv odboje.
24. 6. 1276 (740 let)
Nad Přemyslem Otakarem II. byla vyhlášena konečná klatba (tzv. aberacht), římským králem Rudolfem Habsburským, která znamenala ztrátu všech vlastnických práv a zrušení přísah věrnosti poddaných. Poslušnost vypovědělo nejprve Korutansko a Štýrsko, postupně se přidala většina rakouské šlechty.
28. 6. 1881 (135 let)
V době sporů při dělení pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou se poprali čeští a němečtí studenti. Akce proslula pod názvem „Chuchelská bitka“ a bylo při ní zraněno několik německých studentů. Národnostní napětí 19. století se přelilo až do fyzických střetů.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.